Kina jsou definitivně zpět a s nimi i pravidelná rubrika - premiéra týdne! Pokud vám už chybí velké plátno a dokonce i ty nepohodlné sedačky v Lucerně, můžete rovnou vyrazit na komediální drama/dramatickou komedii Malá lež. Skutečný příběh jedné rodiny je příjemnou podívanou s ještě příjemnější stopáží a před časem se o něm hodně mluvilo. Tím se ale nenechte moc zlákat, protože právě vysoká očekávání mohou divákovi snímek režisérky Lulu Wang zkazit. Je to prostě jen dobrý film.
Malá lež, která přepsala historii
Filmy podle skutečných událostí se nemusí vždy týkat jen zásadních historických osobností a událostí. Někdy stačí příběh vaší rodiny. Malá lež režisérky Lulu Wang je toho čertsvým důkazem. Něžná komedie podle skutečné lži vypráví příběh Newyorčanky Billie (Awkwafina) a její svérázné čínské babičky Nai Nai (Shuzhen Zhao). Ta je v posledním stádiu rakoviny plic, má to ale jednu zvláštnost - Nai Nai o tom neví, protože rodina se rozhodne jí to zatajit. Aby se s milovanou "matkou klanu" ale ještě všichni viděli, navléknou to fikaně - vystrojí se svatba! Co na tom, že mladý synovec svoji „snoubenku" sotva zná. Hosté se sjíždějí ze všech koutů světa. Billie svoji usměvavou babičku miluje, americké tradice jsou jí však již bližší než ty čínské a přetvářka pro ni není jednoduchá...
Teprve druhý film americké režisérky čínského původu Lulu Wang vypráví story její vlastní babičky a vlastní rodiny. Má krásných 100 minut. Je to trochu komedie, trochu drama. Stojí na výborných hereckých výkonech jak Awkwafiny v roli Billie, tak především naprosto výborné Shuzhen Zhao v roli babičky. Je to civilní a realistická pohlednice ze života Wangů malovaná šedými barvami. Zároveň je to jemný vhled do asijské kultury a tradic. Je to ukázka humoru a rozporů pramenících z generačních i kulturních rozdílů. To všechno ale divák ve filmu vypozoruje jen tak zlehka. Především je to totiž snímek decentní.
Malá lež je dobrý film, který ví, co chce sdělit, ale také ví, že to nechce přehnat a nechce si hrát na něco, co není, ačkoliv mnozí by to v něm rádi viděli. Snímek byl nominován na Zlatý glóbus pro nejlepší zahraniční film, především se ale Awkwafina stala první herečkou asijského původu, která získala Glóbus za výkon v hlavní roli. Už to předem předpokládá, že budete její hraní bedlivě sledovat - nedělejte to. Awkwafina je ve filmu velmi autentická, ale jestli to bylo na tak prestižní ocenění, to se dá snadno zpochybnit už po 15 minutách.
Počin, který měl v našich kinech premiéru 21. května, si ale určitě užijete. Nemusíte být Číňani ani chápat zvyklosti východu, abyste pochopili, o čem to je - o lásce, milosrdenství, zodpovědnosti, o blízkosti. O rodině. Je to filmová jednohubka, která vznikla na základě osobní zkušenosti, byla dělána s velkou péčí a malými ambicemi, protože jiné by jí jen uškodily. Nic víc, nic míň.
Můžete si do něj zajít například do nově otevřeného žižkovského kina Přítomnost, které přímo v kinosále nabízí i bar, takže po filmu můžete rovnou začít diskutovat.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
