O tom, že existují literární ceny Hugo, si snad nemusíme dlouhosáhle vyprávět - poctivý čtenář dobře ví a určitě má řadu oceněných knih z předchozích let i doma ve své knihovničce.
Tahle každoroční anketa o nejlepší sci-fi/fantasy román vyhlašovaná americkým fandomem svým výhercům zpravidla zvyšuje ve velkém prodeje a bezesporu je proslaví i po celém světě. Důkaz? Určitě vám něco říkají tituly jako Dívka na klíček od Bacigalupiho, Gaimanovi Američtí bohové, Jonathan Strange & pan Norrell od Clarkové. Hugo Awards léta vybíral pouze vědeckofantastický žánr, postupně se ale vyvíjel, začal výrazně udávat trend - stal se prestižní událostí každého nadšeného fantazáka.
Co se s ním děje letos, to by někdo po sobotních nominacích na WorldConu jen nevěřícně valil oči. Něco letos vybublalo na povrch geekovské komunity a neobyčejně silně to smrdí.
Hlasování do Huga probíhá právě na WorldConech a svůj hlas pro svého favorita může udělit kdokoliv, kdo si koupil lístek na festival. Letošní nominace odtáhly kvalitní a zajímavé autory bokem (to bylo jemně řečeno, spíš je zcela zadupaly) a místo toho zvolily tituly zavánějící zvláštními ideologiemi a pravicovou politikou. A tím míním ještě tu zaostalejší pravici, nádherný americký humus, který jen málokde v Evropě má obdoby.
Pokud jsme si mysleli, že jsme v roce 2015, v 21. století, máme tu smutné potvrzení, že ne všichni opustili staré časy. Ne že by Hugo manipulace v hlasování ještě nikdy nezažil. Tohle ale nemá obdoby.
Ještě minulý rok Hugo představil mezi svými výherci řadu neokoukaných, nadějných mladých spisovatelů, jmenovitě(pro nás Čechy stále neznámé, ale kdo ví, třeba se to brzy změní) Johna Chu, Ann Leckie a Kamerona Hurleye. Všichni měli radost - literární svět znovu pootevřel povědomí pro nové témata. Pak se světem přehnala Gamergate.
Gamergate byl masivní hnisající kekel, ze kterého vyvěral hnus a smrad dlouhé měsíce. O co zhruba šlo? Nesmírná šikana padla na hlavu mladé vývojářky her Zoey Quinn poté, co její hra Depression Quest byla roku 2013 velmi kladně přijata na jednom herním webu. Vše začalo, když Zoeyn zhrzený přítel zveřejnil post, kde o své bývalé psal jako o manipulátorce, která si svůj úspěch vysloužila přes postel.
Gamergate se zvrhlo z internetové šikany na výhrůžky znásilnění, zmrzačení a smrti směřovaných nejen na Zoey, ale i další ženy, které měly co do činění s herním vývojářským světem, nebo feministky, které se do boje pustily na jejich obranu. Gamergate byl misogyní humus, který dle mě neměl do té chvíle obdoby. Úspěch jakékoliv ženy v herním průmyslu okamžitě klesl na postelovou výslužbu a kdokoliv se opovážil tvrdit opak, byl zadupán do země.
Když už si všichni mysleli, že je všemu zlu konec, přišly nominace na letošního Huga.
Geekové už holt nejsou tak milí a přátelští, jak to kdysi bývávalo. Letos si například vysloužil téměř tři nominace autor John C. Wright, který se netají tím, že je zatvrzelý homofob. Už roky se internetové hnutí Sad Puppies snažilo do Huga prorvat autory s homofobními a misogyními názory - a letos se jim to zjevně podařilo. Na ostudnou situaci, která letos na Hugovi vře, dokonce reagoval i sám George R. R. Martin na svém Lifejournalu.
"Moudrý muž by mlčel a nechal kolem sebe projít tuhle bouři... Chcete-li být urážliví, na internetu je spousta míst, kde takto můžete žít - umožní vám to např. webové stránky Sad Puppies, kde můžete nadávat na 'Rytíře Sociální Spravedlnosti'. Ale ne tady... Podle mě jsou ceny Hugo zničeny díky Sad Puppies. A nemyslím si, že je ještě něco dokáže zachránit."
Jak argumentuje protistrana?
"Kdysi jste viděli krásnou knihu s obálkou hvězdné lodě a věděli jste, že uvnitř bude příběh plný dobrodružství, boje, akce a vesmírných cest. Obálka s ozbrojeným válečníkem se sekerou slibovala příběh silného válečníka, který měl porazit úhlavního nepřítele a získat srdce krásné ženy. Dnes? Máte knihu s krásnou obálkou hvězdné lodě, ale uvnitř je příběh o sexismu, ženách feministkách a homosexualitě. Co se jako stalo?!"
Je to normální? Fandom má jasno. Hugo je v troskách. O nominacích se prozatím spekuluje, že mohly být zainteresovanou skupinou zahackovány, ale i tak celou atmosférou Huga silně otřásly. Pokud žádné nepravosti nevyjdou najevo, letos si ceny odnesou pánové, kteří se netají s tím, že by ženy měly přijít o volební právo a černoši by se měli lovit jako divoká zvěř. To je komunita, která se letos dostala do nejprestižnější literární soutěže amerického fandomu. Že je tenhle humus za oceánem? Bylo by naivní věřit, že se tento trend nerozšíří i dál. Je to smutný konec a drsná facka pro mladou generaci čtenářů i autorů.
Sbohem Hugovi, doufejme, že ho někdo snad v budoucnu zachrání.
A TADY máte první díl seriálu o seriálech, jejichž pokračování se nemůžeme dočkat.