Ruku na srdce, kdo z nás na Českou poštu někdy nežehral. Možná až nyní, v době, kdy je plno věcí jinak než obvykle, si uvědomuje, že pošťáky vážně potřebujeme, a že bychom s nimi asi úplně neměnili. Navíc, určitě teď nemají méně práce, spíš naopak. Plno kamenných obchodů je zavřených, a tak víc nakupujeme po internetu a zboží si necháváme posílat domů. A jsme u toho - ty zásilky nám musí někdo doručit. Koronavirus, nekoronavirus. Jedním z balíkových doručovatelů je Filip Hejtík, který se s námi podělil o své pocity ze současné "doby koronavirové." A přidal pár typů a rad, jak mu jeho, v těchto dnech opravdu nelehkou, práci usnadnit a možná trochu i pomoc ochránit obě strany před zákeřným virem. Takže zde náš další Hrdina všedního dne.

Dají se vůbec popsat pocity, s jakými každý den chodíte do práce?

Tak určitě, do práce se mi nechodí za současné situace vůbec radostně. Od počátku pandemie v Česku se každým dnem zvyšuje počet balíků, tím pádem potkám denně více lidí, čímž se zvyšuje riziko nákazy. Ale na druhou stranu jsem rád, že aspoň můžu chodit do práce, jelikož si nedovedu představit, že bych již několikátý týden seděl doma.

mohlo by vás zajímat

Hrdinové všedního dne: Nechte děti pracovat samostatně a prokládejte výuku humorem, radí učitelka Jitřenka Králová

Jak se chráníte? Máte přímo nějaké nařízení ze strany vašich nadřízených?

Dostali jsme od vedení instrukce jak se během tohoto stavu chovat, k tomu jsme dostali respirátory, rukavice, desinfekce. V ideálním světě by bylo dobré, aby lidé zaplatili balíky předem a uvedli na ně jejich telefonní číslo, aby se co nejvíce zamezilo dotýkání zvonků.

Co se samotného předávání balíků týká, snažím se se zákazníky domluvit, že jim balík nechám na plotě a poté co se vrátím do dodávky, tak si pro něj zákazník dojde. Jistě vám na mysli vyvstala otázka, jak mi v tomto případě může zákazník balík podepsat? Odpověď je jednoduchá, od minulého týdne přichází v smsce kód, který stačí, když mi zákazník nadiktuje. Tím se doručování stalo ještě více bezkontaktní.

Nenapadlo vás za současné situace skončit?

Abych byl upřímný, napadlo mě končit i před současnou situací, ale vždycky tuto myšlenku přebila láska k této práci. Navíc si myslím, že mám s většinou zákazníků dobrý vztah, což je u této práce velkou výhodou.

Ptáme se i jiných profesí, vás tedy rozhodně nemůžeme vynechat, bojíte se? A z čeho máte případně vůbec největší strach?

Já osobně mám největší strach z pavouků. Ale abych se vrátil ke koronaviru. Člověk se vždycky trošku bojí, když ne přímo o sebe, tak o rodinu, blízké apod. Naštěstí je tady situace klidnější než například v Itálii. Více než strach mě tíží nevědomost o tom, kdy tato situace skončí a vrátíme se do normálních kolejí.

Na poštu lidé mají tendence nadávat. Změnil se nyní jejich přístup?

S tím nadáváním je to těžké, lidé mají občas pocit, že mám v autě balík jenom pro ně. Takže když nadává někdo, že jsem na něj nemohl 20 minut počkat, tak s tím bohužel nic neudělám, ale pro mě je lepší za těch 20 minut objet další 4 balíky, než udat pouze jeden. Já osobně se snažím s lidmi domluvit, že si mě mohou někde ještě odchytit a musím říci, že to tak docela funguje. Mám pocit, že na mě za poslední rok přišla jedna stížnost, což je si myslím dobré skóre.

Kolik adres vlastně každý den navštívíte?

Každý den se to liší. Je rozdíl mezi počtem balíků a počtem adres. Během této epidemie mám každý den přes 110 balíků na nějakých 102 adres. Přitom normálně mám těch adres 70, a to už je také co dělat, abych vše stihl během klasické pracovní doby. Nejvíc v tomto období jsem měl 132 balíků na 118 adres. To je tak o 18 adres více než na Vánoce.

GALERIE Hrdinové všedního dne: Doručovatel balíků Filip Hejtík

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Spatřujete vy, ze své pozice, na této době něco pozitivního? Dá se vůbec něco takového podle vás najít?

Určitě nezávidím všem podnikatelům, kteří musejí mít zavřené obchody. V tom vidím výhodu práce u pošty, že výplata je jistá takřka za každé situace. Pozitivní zcela jistě je, kolik lidí mi dá za doručení balíku třeba roušku, mýdlo apod. Tady se v plné kráse ukazuje to otřepané, že jsme schopný národ, jen nás řídí nemehla. Celkově mi přijde, že lidé jsou k sobě daleko ohleduplnější a nadávky se špatným chováním známe v podstatě již jenom z knih.

Děkujeme za rozhovor!

Tak co, změnil se na poštovské panáčky alespoň trochu váš názor? My jim v této době každopádně moc fandíme a držíme jim palce. I oni jsou v první linii.