Hladovky i smrt pod kopyty královského koně: Sufražetky byly pro práva žen ochotny udělat mnohé – G.cz
Vyhledávání

Hladovky i smrt pod kopyty královského koně: Sufražetky byly pro práva žen ochotny udělat mnohé

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Zdají se vám moderní feministky agresivní, tvrdé, dramatické? Tak to jste v první řadě pravděpodobně muž a navíc trouba a v té druhé jste zjevně nikdy neslyšeli o sufražetkách. V podstatě zakladatelky boje za ženská práva v moderním světě se začaly formovat roku 1900 a v jejich řadách byla nejedna opravdu radikální hrdinka.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 28.3.2020, 16:38

Sufražetky za volební právo žen!

Co je to - nebo spíš, co byla - sufražetka? Radikální bojovnice za politická práva žen, zejména pak rozšíření práva volebního, která se hlásila k hnutí založeném roku 1900 ve Francii, ačkoliv spojeno je spíš s Velkou Británií. Sufražetky, předchůdkyně dnešních feministek, byly pro svou věc opravdu zapálené - a aby ne! Vzešly ze společnosti, kde je otcové vdávali za obchodní partnery a jejich život se skládal z neustálého rození dětí a mnohdy předčasných smrtí kvůli nedostatečně vyvinutému zdravotnictví. A to je ještě řeč o těch lepších případech. Na vesnicích třeba vůbec nepřipadal v úvahu rozvod a pokud k němu došlo, děti připadly manželovi a odvržená žena byla prodána na trhu. Prostě pohoda.

Některé činy sufražetek jsou legendární natolik, že i dnes slouží za inspiraci filmařům. Je to i případ snímku Sufražtka, který si můžete pustit dnes ve 20 hodin na Nova Cinema. Příběh se odehrává v Anglii a hlavní hrdinkou je Maud Watts (Hraje ji Carey Mulligan). Maud už od dětství pracuje v londýnské prádelně. I přes drsné a nerovné pracovní podmínky se vypracuje na mistrovou. Je vdaná a má jednoho syna. Vše se změní ve chvíli, kdy se náhodou zaplete do protivládního protestu sufražetek bojujících za volební práva žen. Maud nejprve ze zvědavosti a postupně čím dál aktivněji propadá tomuto boji a úsilí získat stejná práva jako muži. Zároveň se jí ale v důsledku toho začne hroutit spokojený rodinný život. Je několikrát zatčena, přichází o domov, muže i syna. I když je všemi opovrhovaná, dál vytrvává ve svém boji...

Ačkoliv postava Maud Watts je fiktivní, tvůrci se inspirovali několika reálnými historickými postavami a další do filmu přímo zakomponovaly. Meryl Streep zde například ztvárnila Emmeline Pankhurst, která byla vedoucí postavou britských sufražetek. Časopis Time ji v roce 1999 dokonce zařadila mezi 100 nejdůležitějších lidí 20. století. Ačkoliv byly její metody a názory militantní, právě Emmeline se o volební práva žen zasloužila nejvíce.

Ještě zajímavější je ale postava Emily Wilding Davison, kterou si zahrála Natalie Press. Ta byla orpavdu jednou z nejdrsnějších bojovnic organizace WSPU (Women's Social and Political Union). Zapálená socialistka a silně věřící katolička mnohokrát skončila za mřížemi. Celkem sedmkrát zahájila veřejnou protestní hladovku, během některých na ni úřady posílali strážníky, aby ji násilím krmili. Třikrát se vloupala do Westminsterského paláce a strávila tam noc. Její život skončil ve 40 letech.

Tehdy zemřela na následky poranění poté, co vběhla při dostizích na dráhu přímo pod kopyta závodního koně, který patřil tehdejšímu králi Jiřímu V. Dodnes nikdo přesně neví, o co jí šlo, pravděpodobně ale chtěla narušit průběh akce a upozornit na sebe a na hnutí, za které tak tvrdě bojovala. Zlí historičtí jazykové samozřejmě mluví o pomatené mysli a demonstrativní sebevraždě, ale holky vědí svoje.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu