V půlce dubna vypukne pražské RockOpeře peklo, a to doslova. Proběhne tu totiž po tříleté pauze další Hell Party, což je velmi zjednodušeně řečeno setkání přívrženců zavěšování na háky.
„Jde o tělesné modifikace, pozměňování těla a zásahy do jeho integrity,“ vysvětluje jeden z organizátorů Míla Bugtcher. „Všechny tyhle rituální záležitosti byly původně součástí různých primitivních kultur z celého světa, ale křesťanství je u nás v rámci konkurenčního boje postupně vytlačilo.“
V posledních letech se bolestivé rituály do západní kultury vracejí, i když obvykle už bez své duchovní složky. Souvisejí s hlubokou lidskou potřebou projít rituálem dospělosti, ale třeba i s touhou zažívat opravdu silné věci včetně změněných stavů vědomí, za kterými stojí chemie lidského těla.
„Když ti někdo probodne kůži, pověsí tě za ni na hák a vytáhne do výšky, tělo vyloučí spoustu endorfinu,“ říká Míla Bugtcher. „S pomocí tohoto ’dopingu’ bojuje s bolestí. Když pak bolest pomine, tělo vyloučí adrenalin, a to je neuvěřitelný zážitek!“
Pražská Hell Party bude hlavně velkolepá show. Asi deset lidí se na jevišti předvede ty nebrutálnější a nejdrsnější závěsy, jaké se dají vymyslet. Budete si tam tedy připadat trochu jako na hinduistickém svátku Thaipusam, který se slaví v Indii a v Malajsii. Kajícníci si na Thaipusamu věší na háky v zádech lahvičky s posvátným mlékem, citrony, kokosy a další věci. Podívejte se na dokument pro Českou televizi, který jsem o tom před pár lety natočil.
V Praze uvidíte velmi podobné věci, i když bez náboženského obsahu. Bude to prostě festival rituální bolesti. Že jsou účinkující z Hell Party úchylové, šílenci a magoři?
„Jsou mezi námi středoškoláci i vysokoškoláci, příslušníci všech sociálních skupin,“ směje se Míla Bugtcher. „Společné máme snad jen to, že se zajímáme o zásahy do vlastního těla. Je to prostě hobby. Zavěšování se většinou dělá na soukromých akcích, a Hell Party bude jedna z mála příležitostí, jak to vidět oficiálně.“
Anketa
Nechali byste se zavěsit za kůži na hák?
A TADY máte ještě děsivější zážitek: hudbu Marcela Zmožka.