Sto padesát osm let uběhlo od prvního přepadení vlaku v USA. U téhle příležitosti jsme si řekli, že se podíváme na ty nejslavnější vloupačky všech dob. Budete žasnout a trochu závidět. Aspoň my to tak máme.
Vojáci, nebo lupiči?
Běžně se tvrdí, že první vlaková loupež ve Státech proběhla v říjnu 1866, ale to jen proto, že ta první, ta opravdová první vlaková loupež se nepočítá jako vlaková loupež. Proč? Protože je vedená jako válečná operace!
Začátkem května 1865 sice už konfederační generál Robert E. Lee kapituloval, ale válka Severu proti Jihu ještě oficiálně běžela. A právě 5. května vyrážel expres ze Cincinnati do St. Louis. Jenom pár minut poté, co vlak opustil nádraží vykolejil, protože „někdo“ odstranil část kolejnice. Do zastaveného vlaku naskákalo dvacet mužů. Patnáct z nich vlezlo do vagónů s cestujícími a jednoho po druhém je stahovalo o cennosti. Zbylých deset se propálilo do nákladních vagónů, vyvleklo ven sejfy a ty otevřely výbušninami.
Bez jediné smrti banda unikla s tisíci dolary v kapse. A co je důležité, oslovovali se „kapitáne“, „poručíku“ a „vojíne“. Tak se tedy stalo, že loupež byla připsána partyzánské jednotce Jižanů, která údajně chtěla poškozovat Unii hluboko na jejím území. Podle většiny historiků je to ale blbost.
Podle svědků totiž měli muži jenom několik revolverů, což nesedí na vojenskou jednotku provádějící takhle komplexní operaci a takhle hluboko v nepřátelském území. Nehledě na to, že konfederační guerilly velice zřídka pracovaly takhle daleko na severu. Spíš se zdá, že Unie využila zvěstí o loupících Jižanech a použila je pro svou propagandu.
A tak se stalo, že první američtí vlakoví lupiči přišli o svou slávu. Možná, že byli rádi, protože pár dní po akci skončila válka... a všechno bylo odpuštěno. Dokonce se spekuluje, že právě na to neznámí gangsteři sázeli.
Tak jako tak, řekli jsme si, že se u příležitosti tohoto výročí podíváme na jiné a trochu slavnější vloupačky a krádeže. Některé jsou pitomé, některé jsou jak z filmu a některé jsou jak z pitomého filmu. Tak si to užijte.
Podobné články
Arian Ebrahimi
Martin MikoDoporučujeme
Jan Fiedler