1. Hráči, co pili krev celému světu
Fetisov, Karpov, Kasatonov a samozřejmě mnozí další. Sovětská okovaná pěst řádící na ledových plochách celého světa. Byli nejlepší z nejlepších a byli k neporažení. Až do osudné olympiády v Lake Placid drtili severoamerickou hokejovou školu. O jejich tréninkových metodách se mluvilo šeptem, o nemilosrdném sítu, které Sovětský svaz uplatňoval při jejich výběru, taktéž, ale o náladách v samotném týmu, o oddanosti ke sportu, spoluhráčům a vlasti zas tak moc ne.
2. Odvrácená strana hokeje
V dobových záznamech si můžete všimnout, že v hledišti sovětských zápasů vždy seděli uniformovaní příslušníci KGB, občas i nějaký ten člen politbyra. A k tomu desítky tajných v civilu. Úspěchy sovětských hráčů nebyly sledovány jen miliony diváků v zemích východního bloku. Každý z hráčů měl minimálně čtyři stíny. Jak to působilo na jejich psychiku, jak se jejich fyzička vypořádávala s nemilosrdnými nároky, a jak vlastně žili mimo led. O tom všem je americký dokument Rudá mašina.
3. Žádná fikce, ale krutá realita
Nenechte se mýlit. Autor Gabe Polsky zaletěl do Ruska osobně vyzpovídat řadu veteránů. Fetisova, Karpova, Kasatonova, Treťjaka a další. K tomu samozřejmě dokument obsahuje celou řadu komentovaných dobových záběrů, rozhovorů a analýz amerických a kanadských koučů, kteří s ruskými hráči po pádu železné opony spolupracovali v NHL. Všechno je to pečlivě vyrešeršovaný materiál, který tzv. táhne na branku. Nemusíte toho o hokeji vědět zas tak moc, aby vás bavil. Pokud byste ale chtěli nášup nebo máte spíš náladu na trochu nefalšovaného filmového patosu, můžete zkusit i snímek Hokejový zázrak, který vypráví právě o slavném obratu na olympiádě v Lake Placid, kdy americký kouč Herb Brooks dokázal s bandou univerzitních "děcek" Sověty poprvé za dlouhou dobu překvapit.
4. Napínavější než Nagano
Polskymu s produkcí i finálním střihem pomáhal uznávaný režisér Werner Herzog, takže má Rudá mašina příjemné tempo a vymyká se tak stylu tradičních, často suchupárných dokumentů. Zejména rozhovory s pamětníky jsou nastříhány tak, že skutečně někam směřují a často v nich nechybí překvapivé zvraty. Možná jste taktéž pamětník, možná jste jen o sedmdesátých a osmdesátých letech v hokeji hodně četli, ale Rudá mašina vás přesto dokáže překvapit. Vkládá do mozaiky tolik nových střípků, že by si jí neměl nechat ujít nikdo, kdo to myslí s hokejem vážně.
5. Kratší než průměrný hokejový zápas
Při dnešních dvouapůlhodinových hollywoodských velkofilmech určitě potěší, že má Rudá mašina pouhých 87 minut. Na dokument je to možná hodně, ale v tomhle případě je o čem vyprávět a ona půldruhá hodinka uteče jako voda. Tím spíš, že je českým fanouškům tohle téma možná až nepříjemně blízké.
6. Skoro Oscar...
Rudá mašina byla v užším oscarovém výběru, ale nakonec se mezi pětici vyvolených nedostala. Mnozí to připisují stáří Akademie, ve které je ještě pořád dost lidí, kteří mají na Sověty tzv. pifku. Na řadě festivalů a soutěží však tenhle dokument získal cenné trofeje, takže se nenechte zmást absencí zlatého plešouna.
7. Příští týden i ve vašem kině
A to nejdůležitější? Díky MS v hokeji se tenhle film dostává do českých kin velmi rychle po jeho americké premiéře. Už 23. dubna ho budou moci vidět úplně všichni, přičemž sehnat místo v kině bude určitě snazší, než na černém trhu bojovat o zbytky vstupenek na mistrák. A i ta cena bude trochu nižší. Samozřejmě obě události nesrovnáváme, ale Rudá mašina by vás na MS v hokeji mohla příjemně naladit.
A TADY máte 5 věcí, bez kterých se správný fanoušek neobejde.