Vánoce se slavily za každého režimu. Dokonce i v nacistickém Německu se nejkrásnější svátky v roce oslavovaly. Křesťanská stránka však musela jít bohužel stranou na úkor zvrhlé nacistické ideologie.
Žida Ježíška ve Třetí říši nechceme
„Tichá noc, svatá noc, všude je klid, všude je jas. Jen kancléř k boji odhodlán, nad Německem dnem i nocí bdí sám, stále jen myslí na nás, stále jen myslí na nás.“
S takovýmto textem se během druhé světové války musela zpívat slavná koleda Tichá noc, která byla přepsána tak, aby vyhovovala nacistické propagandě. I když se Adolf Hitler zpočátku prezentoval jako křesťan, po převzetí moci se staly křesťanské církve jedním z mnoha trnů v nacistických očích. A nejen to – oslavování narození židovského spasitele nebylo ze zcela pochopitelných důvodů pro vládnoucí garnituru přijatelné. Z těchto důvodů se NSDAP rozhodla Vánoce přetvořit k obrazu svému. Od roku 1938 pak bylo v nacistických školách zakázáno tradiční slavení Vánoc. V nacistickém pojetí měly mít vánoční svátky co možná nejmenší křesťanský nádech. Nacističtí ideologové přišli s teorií, že Vánoce byly původně starogermánskými oslavami slunovratu, které byly postupem času přetvořeny křesťany do podoby náboženského svátku.
Slunovrat a oslavy Slunce se tak staly hlavními východisky nových nacistických Vánoc. Díky tomu mohli nacisté upozornit na původní význam svastiky, která byla opět vykládána jako symbol Slunce. Jako taková se pak věšela na vrchol vánočního stromečku (který byl přejmenován na Strom Slunce) namísto tradiční betlémské hvězdy – podobně se prodávaly vánoční ozdoby s červenobílým svastikovým motivem. Změna se dotkla i Santy Clause a jeho německých variant – ten měl dle nacistů být jen přetvořenou variantou germánského boha Odina, který byl masově tištěn na plakátech s pytlem plným dárků. Dokonce i na jesličky došlo, když byl chlév s Ježíšem s Pannou Marií změněn na louku plnou jelenů a zajíců, kteří se přišli dívat na zrození blonďatého nadčlověka a jeho jasné árijské matky.
Oslavy mrtvých
Zajímavé byly i nacistické dárky. Dodnes se dochovaly některé vánoční nacistické katalogy, které nabízely originální válečné dárky pro děti. Byly jimi čokoládové figurky příslušníků SS. Nechyběly ani modely tanků z východní fronty, letadla či makety samopalů. Německé hospodyňky byly zase nabádány, aby pekly ideologicky nezávadné cukroví – na Štědrý den tak měla mít správná německá rodina na stole sušenky ve tvaru Slunce či hákového kříže. Adventní kalendáře zase byly plné válečné tematiky, podobně se pak prodávaly speciální adventní pamflety plné ideově zabarvených vánočních příběhů pro děti – jedna z ilustrací vyobrazovala dva německé vojáky, kteří pláčou nad hrobem padlého druha.
Jak pokračovala válka, snažil se nacistický režim využít oslavy Vánoc k připomínkám padlých německých vojáků. Němci tak měli zapalovat svíčky na stromečku jako upomínku na zemřelé příslušníky německé armády. Vše vyvrcholilo na poslední válečné Vánoce roku 1944, kdy již bylo jasné, že Německo bude poraženo. Celé svátky se proměnily na připomínku obrovského množství padlých na obou frontách, na kterých Třetí říše tvrdě prohrávala.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
