H. H. Holmes byl „první“ sériový vrah Ameriky, neslavně proslul svým vražedným hotelem – G.cz
Vyhledávání

H. H. Holmes byl „první“ sériový vrah Ameriky, neslavně proslul svým vražedným hotelem

Zdroj: By Unknown author - http://www.executedtoday.com/2010/05/07/1896-h-h-holmes-americas-first-serial-killer/alt source: http://wuapomen.blogspot.com/Published in Geyer, Frank P. The Holmes-Pitezel Case: A History of the Greatest Crime of the Century and of t

Pro každého „fanouška“ sériových vrahů je H. H. Holmes známým pojmem. Sadistické monstrum, které si vytvořilo ve svém hotelu smrtící labyrint. Jenže Holmesův příběh byl populární už v době jeho zatčení a do oběhu se dostalo spoustu nepravd a legend. Jaká je tedy pravda ukrytá za prvním dopadeným sériovým vrahem americké historie?

Jan Studnička
Jan Studnička 13.2.2021, 10:00

Divoké mládí

Herman Webster Mudgett se narodil do spořádané rodiny v květnu 1861. Později se pak média předháněla, aby odvyprávěla co možná nejstrašnější příběh Hermanova dětství. Podle všeho však byly první léta jeho života naprosto normální. Až na jednu podivnou událost. Mladého Webstera ve škole šikanovali starší kluci a dotáhli ho do ordinace místního doktora. Toho místa se Herman bál, slyšel o něm strašlivé zvěsti. V ordinaci se ho hoši pokusili vyděsit lidskou lebkou a částmi těl, když přesně v tu chvíli Webster pochopil, že je na něm něco trochu jinak. Lidské kosti ho neděsily. Fascinovaly ho.

Herman vychodil střední, kde zase pro změnu zjistil, že má slabost pro ženy. Velkou, ale velkou slabost pro ženy. A co víc, ony mají slabost pro něj. Oženil se už v sedmnácti a zadělal si se svou krásnou mladou ženou na dítě. Byl to ale ambiciózní chlapík s intenzivním zájmem o lidské tělo, takže vyrazil studovat medicínu. Na vejšce se docela činil; uskutečnil řadu pojistných podvodů, ojel hromadu žen a hned několika přislíbil sňatek. A tohle byl v podstatě jeho modus operandi až do konce života.

Na chvíli za ním přijela žena se synem, ale choval se k nim tak strašně, že nakonec mladá paní Mudgettová vzala dítě a vrátila se k rodičům do New Hampshire. A dobře pro ni. Holmes vysokou vychodil, ale k získání doktorátu neměl trpělivost. Taky si začal budovat divnou pověst kolem univerzity, protože se podezřele rád vrtal v mrtvolách a podle jednoho zdroje mu dokonce bytná našla v pokoji mrtvé mimino, které si odnesl z pitevny.

To Websterovi nicméně nezabránilo v tom, aby si začal říkal doktor. Nějakou dobu se potuloval po státech, vydělával na podvodech a začátkem osmdesátých let devatenáctého století dorazil do Chicaga. Už pod jménem Henry Howard Holmes.

Vražedný hrad

Holmes si našel práci v místní lékárně a protože to byl Holmes, zvládl majiteli přebrat ženu a vyštvat původního majitele z baráku. Říká se, že právě u této lékárny Holmes zabil svého prvního člověka. Prý zrovna něco diskutoval se zákazníkem, když na ulici před krámkem zkolaboval muž. Holmes měl vyběhnout ven a dát mu něco vypít. Muž pár sekund na to zemřel. Jestli rodící se sériový vrah prostě jen využil příležitosti nebo jestli něco takového plánoval… těžko říct.

Čím je ale Holmes tak slavný, je budova naproti lékárně, v níž pracoval. Nechal si tam totiž postavit obří barák, kterému se ve městě přezdívalo Hrad. Přízemí bylo vyhrazeno pro pronájem prodejen a zbylé dvě patra pak měly sloužit jako hotel, případně jako dlouhodobé ubytování.

A tady začíná být výrazně těžké oddělovat legendy od skutečnosti. Pravdou totiž je, že Hrad byl jako bludiště. Místnosti, které neměly dveře, dveře, které vedly nikam. Schody bez konce, odstíněné cimry, tajné chodby mezi pokoji a rozsáhlé podzemí. Holmes pod nejrůznějšími záminkami vyhazoval jednu firmu za druhou, takže nikdo kromě něj nakonec neměl přehled o tom, co kde v baráku je. Podle všeho tam byla mučírna, šachty, kterými se dala těla snadno odklidit do podzemního krematoria, pokoj, kde byly jenom háky a podobně. Střízlivější verze říká, že Holmes byl jen idiot, jenž tahal firmy na penále a obíral je o prachy, takže společnosti na sebe nemohly správně navazovat a barák vznikl takhle pokřiveně vlastně náhodou. Ostatně víme, že „místnost s háky“ si vymysleli novináři pouze na základě jednoho háku nalezeného ve sklepě.

Stejně tak jsme na tom s počtem obětí. Podle legend otevřel schválně před Světovým expem, takže mu celý rok hotelem proudily davy dam, které se ztrácely v hlubinách vražedného hotelu. Pravda je ale nejspíš taková, že tam většina lidí bydlela na delší dobu a počet obětí nejspíš nebude zdaleka tak vysoký, jak se říká. Nejvyšší čísla totiž jdou do stovek. Ale pravdou budou nejspíš nižší desítky.

Číslo ovšem bylo vysoké natolik, aby se příbuzní obětí začali o hotel zajímat. A když Holmes vycítil horkou půdu pod nohama, vzal svého asistenta a zdrhl s ním do Texasu.

Zloděj koní

Tam utekl se svým asistentem Benjaminem Pitezelem a pustil se do budování dalšího „vražedného hotelu“. Ten byl sice dokončen, ale to už byl Holmes dávno na útěku. Vrahouni se totiž pokoušeli fakovat Pitezelovu smrt, ale protože podvod nevyšel, Holmes se rozhodl, že fakovat nic nebude a svého společníka zabil.

Pomalu se kolem něj utahovala smyčka. Holmesovi v patách visel filadelfský detektiv Frank Geyer a do honu na sériového vraha se přidali i legendární Pinkertoni, ohromná soukromá bezpečnostně detektivní agentura. Holmes v panice začal dělat chyby, ale protože podvody byly jeho druhou přirozeností, pořád se snažil vyvařit na lidech nějaké peníze. Třeba tím, že zabil dvě Pitezelovy děti, ale předtím je nechal napsat dopisy, v nichž žádaly příbuzné o peníze.

Nakonec ho Pinkertoni dostali v Bostonu. Za krádež koně, kterou spáchal o pár měsíců dříve v Texasu. Tohle krátké zadržení stačilo Geyerovi k tomu, aby dal dohromady případ. Holmes, opět pod jménem Herman Webster Mudgett, byl poslán k soudu za vraždu Benjamina Pitezala a dostal provaz. Policie ho podezírala z dalších devíti vražd, jež mu nikdy nedokázala, a Holmes sám se před popravou přiznal k vraždám sedmadvaceti. Ačkoli těsně u šibenice opakoval, že je nevinen.

Bylo mu mimochodem splněno poslední přání, a sice být pohřben zalitý betonem. Aby ho nikdo nemohl otevřít a pitvat. Protože to mohl dělat jenom on sám jiným.

Podobné články

Doporučujeme

Další články