fb pixel GLOSA: Pokud potřebujete Suchej únor, gratulujeme. Jste alkoholici a měli byste se léčit – G.cz
Vyhledávání

GLOSA: Pokud potřebujete Suchej únor, gratulujeme. Jste alkoholici a měli byste se léčit

Češi milují pivo. A aby ne! Zlatý napěněný mok u nás vaříme vpravdě lahodný, navíc je mnohdy levnější než limča nebo dokonce voda. Problém ale je, že jsme si na něj tak zvykli, že nás ostatní státy chápou jako jeden z nejnalitějších národů na planetě. Asi i proto u nás vznikla akce s názvem Suchej únor. Já se ptám: a komu tím prospějete?

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 1.2.2020, 13:46

Vylejte to pivo z oken!

Nechme pro jednou stranou to špatné a pojďme si to říct na rovinu; my, Češi, jsme v mnohém okouzlující národ. Máme řadu krásných tradic a speciálních, pro někoho možná podivných libůstek, které nás odlišují od zbytku světa. Jedním ze specifik lidu žijícího v této malebné kotlině je láska k pivu. A aby ne! České pivo je prostě skvělé a v řadě podniků ho seženete levněji než limonádu. V horkém dni nic neosvěží tak jako dobře natočená, vychlazená plzeň. To je bez debat.

Vedlejším produktem pivního průmyslu nicméně bezpochyby je i to, že v naší společnosti je mnohem divnější člověk, který si na srazu s přáteli objedná nealko, než ten, kdo si lahváče otvírá i k snídani. Ano, ve světě nás vnímají jako jeden z nejnalitějších národů a buďme upřímní, něco na tom bude. I proto možná právě u nás vznikla iniciativa s názvem Suchej únor, do které se zapojí každý, kdo od 1. do posledního února nepozře ani kapku alkoholu. Díky tomu zjistí, jak je střízlivý život bájo a v ideálním případě už se k pití nevrátí. Ale to opravdu jenom v tom ideálním.

Nápad vzešel z hlavy Ligy otevřených mužů v roce 2013. Organizace se primárně zaměřuje na zdraví českých chlapců a pánů, do čehož rozhodně spadá i fakt, že zdejší gentlemani pijí třikrát více alkoholu než je světový průměr. Postupně se ale tahle měsíční očista dostala do celé společnosti. Slovy klasika, myšlenka je to pěkná. V praxi to však většinou vypadá tak, že po prvních pěti dnech začnou účastníci výzvy nonstop mluvit o tom, jak by si dali drink a naopak tak týden před koncem už se nemohou dočkat, až se jim do ruky dostane půllitr. To se většinou stane hned 1. března. Přátelé, pardon, ale to je realita.

Jako člověk, který má za sebou divoká studentská léta a skoro rok abstinence osobně kvituje každého Čecha, kterému nepít přijde normální a který žije dle pravidla alkohol je dobrý sluha, ale špatný pán. Chlast je u nás nejen společensky tolerovanou, ale vyloženě podporovanou návykovou látkou, z mého pohledu je přitom minimálně stejně problematický jako příležitostné párty užívání třeba takové extáze nebo kokainu. U drog je nástup negativních účinků na lidský organismus pochopitelně rychlejší a viditelnější, ale alkoholiků, kteří každý různým tempem spějí k možné záhubě, mezi námi chodí mnohem víc, než si myslíte. Je to totiž minimálně každý, kdo se aktivně účastní právě Suchýho února.

Alkáče z vás totiž nedělá jen to, že bez ranní vodky ani nevstanete, přestanete chodit do práce, klepete se a pomočujete se ve spánku, aniž byste si cokoliv pamatovali. Jakmile potřebujete přesně vymezený a anonymní masou lidí určený měsíc na to, abyste se zuby nehty drželi a nenapili se, pardon, ale máte problém - jinak byste přece mohli pít a nepít podle vlastní vůle a neměli potřebu podobných detoxů. Jakmile řešíte každý menší nezdar, špatnou náladu nebo krizi tím, že vypijete láhev vína, máte problém. Jakmile jdete do podniku a předem si v hlavě omlouváte a vysvětlujete sobě nebo třeba i někomu dalšímu, proč je v pořádku, že si ten večer vylijete držku, máte problém.

Neříkám, že problém zásadní, neřešitelný nebo životu nebezpečný. Ale možná jen zatím. Asi bychom tu obecně potřebovali více filmů, jako jsou Úsměvy smutných mužů nebo Abstinent, protože co se nám nenaleje do hlav skrze televizní nebo počítačové obrazovky, to jako by se nedělo. Je opravdu extrémně otravné, možná až neslušné, že člověk, který na setkání s přáteli nepije, musí přežít palbu dotěrných otázek a přemlouvání, ať si dá. Naučili jsme se zkrátka žít s (u někoho méně, u někoho více pomyslnou) hladinkou.

Na jednu stranu by se dalo říct, ále, vždyť je to jedno, hlavně že se všichni baví. Tak pak ale nedělejme tyhle Suché únory, které přímo křičí Ano, jsme alkoholici, bez hashtagu nepít prostě nedokážeme a jsme na to hrdí!. On vám ten měsíc nepití reálně zas tolik nepřinese. Ano, kvalita spánku bez alkoholu se prokazatelně zvyšuje po 3 týdnech a nebudete tolik oteklí v obličeji. Už vám ale nikdo neřekne, že začnete bažit po sladkostech a limonádách, protože tělo bude chtít ten cukr, co mu najednou nedodáváte v alkoholu. Takže reálně zas tolik neshodíte, spíš naopak.

A taky vás nikdo nepřipraví na všechny ty emoce, co jste vždycky dokázali uklidnit pár loky zlatavého moku a teď se s nimi budete muset vypořádávat zcela při smyslech. A už vůbec ne na to, že budete část večerů trávit doma sami se sebou. A to je něco, co drtivá většina populace absolutně nezvládá. Ale to už je zase jiné téma...

Podobné články

Doporučujeme

Další články