Rytíř
Gilles de Rais byl bezpochyby hrdina Francie. Vysloužil si ostruhy za stoleté války, je mu připisována velká část taktických a strategických úspěchů tažení Johanky z Arku. A nejvíc slávy si získal svým zvykem být prvním, kdo se po žebříku dere na nepřátelské hradby. Při jedné takové akci zlikvidoval v souboji jeden na jednoho obávaného anglického kapitána Blackburna. Před očima svých i nepřátelských vojáků.
Prostě rytíř jak z hollywoodského velkofilmu.
Gilles si vysloužil od krále titul maršála Francie; možná největší pocta, jaké se mohlo tehdejšímu francouzskému generálovi dostat. Baron de Rais zdědil spoustu pozemků a nemovitostí, vlastnil několik hradů, nechal si postavit vlastní kostel o velikosti katedrály. Jeho poddaní ho naprosto zbožňovali a on se rozhodl, že jednak zpečetí svůj odkaz a jednak věnuje něco ze svého bohatství zpět lidu.
De Rais začal pořádat monumentální divadelní představení, která vyobrazovala jeho nejslavnější válečné momenty. Až čtyři stovky komparzistů s kostýmy ušitými na míru, tisíce řádek scénáře, katapulty, umělé hradby… A každý, kdo se na představení podílel, byl štědře odměněn. Gilles byl pro místní naprostou ikonou, milovali ho víc než samotného krále.
Ale tyhle srandy stály spoustu peněz. A baron de Rais nedbal své rodiny, jež na něj neustále naléhala, ať přestane blbnout, protože je v červených číslech. Zanedlouho už se válečný hrdina topil v dluzích. A někde tady nabral historický velkofilm nečekanou odbočku na gotický horor.
Monstrum
De Rais upustil od pořádání opulentních inscenací a začal se věnovat alchymii. Začal sbírat podezřelé knihy a zvát si na hrad podezřelé osoby. Plně ponořen do svého světa vůbec nedbal na to, že má děravou kapsu. Hlavní zvrat přišel v roce 1438. Gillesovi bylo teprve čtyřiatřicet, když poprosil svého kněze, aby mu přivedl někoho, kdo se vyzná v alchymii a vyvolávání démonů. Kněz, podle toho, co později uvedl u soudu, sehnal toskánského klerika jménem Francois Prelati.
Prelati měl údajně být v kontaktu s démonickou entitou jménem Baron. Ale Baron se nechtěl Gillesovi vyjevit, dokud mu nesloží dostatečnou oběť. Nevinnou lidskou oběť. Podle odhadů tehdejší justice de Rais zabil sto až čtyři sta dětí. V soudních spisech je spousta hrozivých detailů o tom, jaké měl potěšení z toho, když je mohl zaživa vyvrhnout, jak je znásilňoval před i po smrti. A ne všechny ty děti zemřely kvůli vyvolávání démona. Ukázalo se, že Gillese tenhle koníček vyloženě chytnul.
Některým chlapcům byla slíbena pozice panoše, další děti byly prostě uneseny, mučeny, zneužity, zabity a spáleny na pozemku hradu. De Rais byl zatčen, až když mu byl zabaven jeden z jeho dvou zbývajících hradů a on napadnul místního kastelána, což byl shodou okolností kněz. A napadení kněze je rouhání. Během několika hodin skončil šlechtic za mřížemi.
Oběť
Baron de Rais byl i se svými pomocníky vyslýchán, souzen a nakonec odsouzen k smrti. Řada jeho sloužících uhořela u kůlu, zatímco Gilles sám byl pochován na církevní půdě. A to je jenom jeden z mála podezřelých momentů celé kauzy. Dále se například zjistilo, že na baronových pozemcích nebylo nikdy nalezeno žádné tělo a že soudní spisy byly upravovány ještě po skončení soudu. A to ani nemluvíme o tom, že se de Rais ke všemu přiznal po dlouhém mučení.
Soud s ním byl neformálně obnoven historiky začátkem jednadvacátého století a bylo dokázáno, že dnešní justicí by byl Gilles zbaven veškerých obvinění. Ale v patnáctém století měl každý zájem na tom, aby excentrický válečný hrdina zmizel ze scény. Jeho rodina chtěla, aby přestal mrhat penězi, jeho pozemky dostali jiní šlechtici, dluhy byly zaplaceny věřitelům a postava, která svou popularitou zastiňovala i samotného krále, konečně zmizela v propadlišti dějin.
Francouzi mimochodem vylezli na světlo s historií barona de Rais až poměrně nedávno. Do dvacátého století v podstatě neexistovaly překlady soudních spisů ani žádná pořádná biografie téhle rozporuplné postavy. A v samotné Francii se rytíř stal doslova strašákem, kterým rodiče děsí svoje děti. Kořeny černokněžníka Modrovouse, ultrazáporáka francouzského folkloru, sahají právě až k tragickému případu Gillese de Rais.
Jednoho z prvních zaznamenaných sériových vrahů. Anebo oběti vražedné konspirace.