Frank Sinatra nebyl jen milovaným a dnes již legendárním zpěvákem a hercem. Modrooký muzikant si během své kariéry udělal celou řadu přátel z řad amerického mafiánského podsvětí… A jak se říká – „akce vyvolává reakce...“ A ty na sebe nedaly z jistých kruhů dlouho čekat.
Inspirace pro Kmotra
Frank Sinatra patří mezi nejúspěšnější umělce 20. století a pro celou řadu chudých Italoameričanů se stal vzorem úspěšného syna přistěhovalců z Apeninského poloostrova. Jenže, podobně jako celá řada jeho druhů, i on měl určité vazby na mafiánský život, kterým jsou Američané italského původu pověstní. Sám Sinatra o sobě několikrát prohlásil, že kdyby se nestal zpěvákem, rozhodl by se pro dráhu gangstera. Že jeho koketování s americkou odnoží Cosy Nostry nebylo jen pověrami, dokazuje i fakt, že na něj FBI vedla po téměř 40 let osobní spis, který měl přes 2400 stránek.
První větší pochybnosti o počestném životě pana Sinatry se začaly šířit během 40. let. Amerikou prolétla zvěst, že měl slavný zpěvák zaplatit jednomu armádnímu lékaři přes 40 tisíc dolarů, aby se vyhnul odvedení do armády. Přitom si měl otevřeně stěžovat v novinách, jak je mu líto, že nebude moct pomáhat americkému válečnému snažení jako mariňák. Právě tato historka poprvé upoutala pozornost Federálního úřadu pro vyšetřování, jenž nakonec konstatoval, že není možné ověřit její pravost.
Chtěl zabít Göeringa i Goebbelse, nakonec založil Las Vegas: Fešáka Bugsyho Siegela položila podnikatelská neschopnost
Kromě toho byl Sinatra od malička spjat s organizovaným zločinem, jelikož jeho kmotrem byl obávaný mafián Willie Moretti. Ten svému kmotřenci pomohl, když jej vyvázal z nevýhodného nahrávacího kontraktu. Zní vám to povědomě? Přesně touto historkou se totiž inspiroval spisovatel Mario Puzo ve svém legendárním Kmotrovi, kdy byla postava zpěváka Johnnyho Fontanea vytvořena po Sinatrově vzoru. Zpěvák se dále přátelil s Lucky Lucianem, jenž jej vzal na nechvalně proslulou mafiánskou konferenci v Havaně roku 1946. Podobně blízký vztah měl i s Bugsy Siegelem, kterého Sinatra otevřeně adoroval a jehož tragickou smrt dlouze oplakával.
Pro segregované publikum nehraju
V 50. letech pak Sinatra navázal přátelství s chicagským bossem Samem Giancanem, který měl úzké vztahy s odbory. Z tohoto důvodu pak Sinatra v roce 1960 seznámil Giancana s mladým senátorem z Massachusetts Johnem F. Kennedym, který si tak měl přes tohoto mafiána zajistit hlasy členů odborů během prezidentských voleb. Po Kennedyho zvolení prezidentem začaly být Sinatrovy vztahy s mafií značně na obtíž, jelikož prezidentův bratr a ministr spravedlnosti Robert Kennedy vedl rozsáhlou kampaň s cílem omezit vliv mafiánských rodin v zemi. V té době byl zpěvák opakovaně dotazován na své blízké vztahy s gangsterskými bossy, které ale vždy nekompromisně odmítal jako sprosté lži.
FBI na něj ovšem vedla spis i z jiných důvodů, než byly jen pochybné známosti s ještě pochybnějšími osobami. Sinatra totiž celý život neskrýval své otevřené znechucení nad rasismem ve své zemi včetně nenáviděné segregace černochů, kdy odmítal hrát pro segregované publikum. Byl kvůli tomu obviňován z komunistických sympatií. V 50. letech, uprostřed antikomunistické hysterie mccarthismu, pak spoluzaložil komisi. Ta měla pomáhat scenáristům a režisérům, kteří měli kvůli svým údajným komunistickým názorům zakázáno pracovat u filmu. Je paradoxní, že tyto z dnešního pohledu šlechetné a statečné činy vedení FBI v té době vadily pravděpodobně mnohonásobně více než jeho bratříčkování s nebezpečnými vrahy a zloději. Ale jak to zpíval sám mistr Sinatra –„that`s life!“
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
