4. červenec je pro nás v Česku úplně obyčejným datem. V USA se ale jedná o nejvýznamnější den v roce, neboť právě 4. července Spojené státy oslavují nezávislost na Velké Británii. U příležitosti 243. Dne nezávislosti by se nicméně slušelo říct, že v dějinách se toho v toto datum odehrálo mnohem více důležitého. Jaké události si dnes stojí za to připomínat?
1. Vyhlášení Deklarace nezávislosti
Jak již bylo řečeno, 4. červenec není jen Dnem nezávislosti, přesto je ale záhodno pro tento význam připomenout právě události roku 1776 na prvním místě. Již rok trvaly boje 13 amerických kolonií za nezávislost na Velké Británii. Přípravy na hlasování o nezávislosti započaly již v červnu 1776, 2. července se pak konalo hlasování, v němž byla nezávislost poprvé přijata. Hlasování bylo prakticky jednomyslné, pro hlasovali zástupci všech kolonií s výjimkou New Yorku, který dodal souhlas dodatečně. O dva dny později, tedy na dnešní Den nezávislosti, byla Deklarace nezávislosti schválena tehdejším kongresem. Samotný dokument s textem Deklarace byl pak většinou z 56 signatářů podepsán 2. srpna. Hlavním autorem textu byl budoucí prezident Thomas Jefferson.
2. Otevření vojenské akademie West Point
Jedním z pilířů moderních Spojených států je armáda, která je považována za nejlepší na světě. Návrh na zbudování čistě vojenské akademie, která by trénovala elitní vojáky, padl již z úst prvního prezidenta USA George Washingtona v roce 1783, k jeho realizaci nicméně došlo až o 19 let později za vlády Thomase Jeffersona. O založení vojenské akademie West Point severně od New Yorku bylo rozhodnuto 16. března a její brány se symbolicky poprvé otevřely na 26. výročí vyhlášení nezávislosti. West Point funguje od té doby a je tak kromě toho, že patří k nejlepším vojenským akademiím na světě, i jednou z nejstarších vojenských škol vůbec.
3. Smrt tří prezidentů
Ne vždy byly oslavy Dne nezávislosti v USA veselé. V roce 1826 se národ zahalil do smutečního hávu. Zemřeli totiž hned dva významní signatáři Deklarace nezávislosti, z nichž oba se následně stali americkými prezidenty. Půl století poté, co společně založili Spojené státy, vydechli naposledy jak John Adams, tak Thomas Jefferson. Jejich postoje se po podepsání Deklarace značně lišily, což se podepsalo i na jejich prezidentství. Zatímco Adams prosazoval silnou centrální vládu, Jefferson byl propagátorem co nejvíce svobod a autonomie pro jednotlivé státy a jejich obyvatele. I přes tyto neshody ale zůstali přáteli. Poslední slova devadesátiletého Adamse byla: "Jefferson stále žije." Nemýlil se, nicméně o necelých 5 hodin později skonal i jeho o 6 let mladší přítel. O pět let později v roce 1831 pak 4. července zemřel další americký prezident James Monroe.
4. Alenka v říši divů
Britského matematika Charlese Lutwidge Dodgsona nejspíše neznáte. Když se ale řekne jméno Lewis Caroll, všem probleskne hlavou, že se jedná o slavného spisovatele. Ve skutečnosti šlo o jednoho člověka píšícího pod pseudonymem. 4. července 1962 během vyjížďky na loďce vyprávěl Caroll desetileté dceři děkana fakulty Christ Church, na které vyučoval, Alici Liddelové příběh o děvčátku stejného jména, které se králičí norou propadne do kouzelné země. Malá Alice si příběh natolik zamilovala, že si na Carollovi vyprosila, aby ho rozpracoval do podoby knížky. Tak vzniklo nezapomenutelné literární dílo Alice in Wonderland, v češtině známé jako Alenka v říši divů, která bylo poprvé knižně vydáno v roce 1965 a následně byl příběh i několikrát zfilmován a stále patří ke klenotům dětské literatury.
5. Dar Sochy svobody
Socha svobody patří k symbolům USA. Nejspíš jste se učili o tom, že socha byla darem Spojeným státům od Francie. To je však poněkud zjednodušená verze. Darovat sochu USA byl nápad jejího autora Augusta Bartholdiho, který s jeho prosazením napoprvé neuspěl. Na výstavbu sochy tak začal vybírat peníze po vlastní ose a teprve když byl v polovině, rozhodla se francouzská vláda jeho projekt podpořit, doplatila konstrukční práce a 4. července 1884 již hotovou sochu nabídli Francouzi americkému velvyslanci Levimu P. Mortonovi s tím, že bude zajištěn na francouzské náklady i její převoz do New Yorku. Morton souhlasil a o rok později 17. července 1885 socha již stála na tehdejším Bedloeově ostrově poblíž Manhattanu, který se dnes nazývá Ostrovem svobody. Slavnostní odhalení sochy se konalo 28. září 1886.
6. Zavraždění cara Mikuláše II.
Ti z vás, kteří dávali ve škole pozor při dějepise, nejspíše budou namítat, že k vyvraždění Romanovců došlo 17. července 1918. To je sice pravda, stejně tak je ale pravda i to, že v tehdejším Rusku se nepoužíval náš gregoriánský kalendář, ale starší kalendář juliánský, podle kterého bylo právě 4. července. Již v březnu předchozího roku byl car donucen k abdikaci a pobýval spolu se svou rodinou ve vyhnanství na Sibiři, kde ho zastihla bolševická říjnová revoluce. Odtud byla carská rodina následně transportována do Jekatěrinburgu. V noci z 16. na 17. července (či ze 3. na 4. podle juliánského kalendáře) byl car i s manželkou a dětmi probuzen a odvlečen do sklepa, kde byli Romanovci bez soudu zastřeleni bolševiky a jejich ostatky byly potají zakopány v lesích. Cara mířily zachránit mimo jiné i českoslovensští legionáři, nestihli to však o 10 dní.
7. Den, kdy se svět dozvěděl o ALS
Možná si ještě pamatujete, když si lidé lili na hlavu kýble ledové vody na podporu boje s nemocí ALS (amyotrofická laterální skleróza). Zákeřná nevyléčitelná choroba se do povědomí veřejnosti dostala 4. července 1939, kdy před vyprodaným stadionem baseballového klubu New York Yankees ukončil kariéru hráč Lou Gehrig a přiznal, že trpí touto chorobou. Jeden z nejlepších hráčů historie o sobě před 60 tisíci fanoušky prohlásil, že ač umírá, cítí se být nejšťastnějším člověkem na světě. Nemoci podlehl dva roky poté. ALS je v Americe známá i jako Lou Gehrigova choroba a i díky tomu, že jí trpěla sportovní legenda, se daří úspěšně financovat výzkum možností její léčby a zbrzdění průběhu onemocnění. Nezbývá, než doufat, že pokrok v medicíně povede i k tomu, že lék na ALS bude objeven a další lidé již nebudou muset na ALS umírat.
8. Objevování vesmíru
Shodou náhod vyšel 4. červenec i jako významné datum pro objevování vesmíru. V tento den došlo hned ke dvěma průlomům v poznávání naší sluneční soustavy. V roce 1997 přistála na Marsu sonda Pathfinder, které let trval 212 dní. Díky fotkám ze sondy lidstvo získalo cenné poznatky o tom, jak to na povrchu rudé planety vypadá, nebo jaké je složení tamní půdy. Tyto poznatky se stále zúročují i dnes při plánování první mise na Mars s lidskou posádkou. V roce 2016 pak na oběžnou dráhu největší planety sluneční soustavy Jupiteru vstoupila sonda Juno vypuštěná do vesmíru v srpnu 2011. I sonda Juno dosud během obletů Jupiteru pomáhá se zodpovídání otázek o tomto plynném gigantovi.
Zde si pak připomeňte málo známé skutečnosti o černobylské jaderné katastrofě.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
