Francisco Goya: Fantazie opuštěná rozumem plodí nemožné stvůry. Spojená s ním je matkou všech umění a zdrojem jejich zázraků – G.cz
Vyhledávání

Francisco Goya: Fantazie opuštěná rozumem plodí nemožné stvůry. Spojená s ním je matkou všech umění a zdrojem jejich zázraků

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Francisco Goya, jeden z nejuznávanějších portrétistů všech dob, se narodil před 274 lety v severním Španělsku. Do českého podvědomí vešel Goya mimo jiné prostřednictvím filmu režiséra Miloše Formana Goyovy přízraky, který referuje o životě malíře v souvislosti se španělskou inkvizicí. S tou se totiž světoznámý malíř opravdu dostal do sváru, například kvůli svému obrazu Nahá Maja. Častými náměty Francisca Goyi byly například hrůzy, které přinesla válka s Napoleonem, korida, církevní výjevy nebo šílené Černé malby, na kterých pracoval v závěru života a položil tím částečné základy pro vznik expresionismu.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 30.3.2020, 17:01

Goyova malířská genialita se projevovala již v 16 letech

Malíř Goya, celým jménem Francisco José de Goya y Lucientes, se narodil 30. března roku 1746 na severu Španělska. Na svět přišel do rodiny zlatníka Goyi a šlechtičny z Aragonie jako pátý v pořadí. Navštěvoval školu kněze Joaquína v Zaragoze, jelikož zde měl Goyův otec zlatnickou dílnu. Právě zde se také naučil číst a seznámil se se svým budoucím nejlepším přítelem Martínem Zapaterem, jejichž celoživotní korespondence je významným pramenem ve studiu malířova života. Tehdy musely děti po splnění základních studijních stupňů pokračovat dle přání rodičů, Goya byl však jednou z vyjímek. Měl značné umělecké nadání a jevil o něj zájem, čehož si všiml i jeho otec a ve vývoji mu nechtěl bránit, naopak ho poslal do dílny malíře Josého Luzána. Goya se malířsky projevoval již v šestnácti letech, na svůj útlý věk tehdy disponoval velkou originalitou.

V roce 1770 navštívil Goya Řím, z něhož se do Zaragozy navrátil o rok později a zřídil si zde vlastní dílnu. Jeho první zakázky pocházely z církevní půdy a on se díky tomu mohl malířsky vyvíjet a také živit. V roce 1773 se oženil s Josefou Bayeu a o rok později se společně odstěhovali do Madridu. Ačkoli se mezi lety 1774 až 1776 několikrát pokoušel dostat na Královskou akademii výtvarných umění sv. Ferdinanda v Madridě, ani jednou se tam nedostal. Až roku 1780 si porota Královské umělecké akademie pravděpodobně uvědomila své dřívější pochybení a Goya byl jednomyslně zvolen jejím členem. Goya vytvářel fresky, tapiserie, a dokonce portréty královských ministrů a dalších představitelů aristokracie.

Goya tvořil portréty příslušníků aristokracie specifickým nepodlézavým způsobem

Goyova popularita přímočaře rostla, dokonce tak, že se stal roku 1786 královským malířem s ročním platem 15 000 reálů, o tři roky později dvorním malířem, a nakonec roku 1799 první dvorním malířem s platem 50 000 reálů. Mezitím stihl získat ocenění, čestné tituly a v roce 1795 se stát dokonce ředitelem královské akademie, kam se nemohl před 20 lety dostat. Zajímavým aspektem Goyových portrétů je jejich nelichotivost. Goya své modely namaloval obyčejně, maximálně je přizdobil šerpami, ale erby či trůny, které by zvýrazňovaly vysoké postavení modelů, Goya na obrazy jednoduše nepřidával. V roce 1792 navíc Goyu zastihla mozková mrtvice, kvůli které ztratil sluch – to ho ovšem od práce neodradilo, ale naopak podnítilo k ještě preciznějšímu malířství. Po uzdravení začal Goya malovat v takzvaném šedivém stylu a věnoval se také svým slavným leptům. Goya v tomto období vytvořil slavný cyklus Rozmary, který dle jeho slov znázorňoval: „Nespočetné slabosti a pošetilosti, které se nacházejí v kterékoli civilizované společnosti a běžné předsudky a podvodné praktiky, které zvyk, ignorace nebo sebezahleděnost přetvořily v obyčejné.“

Hrůzy války

Jedním ze zlomů v životě Španělů i samotného Goyi byla Napoleonova invaze roku 1807, která odstartovala španělskou válku za nezávislost. Z tohoto období pochází jeden z nejznámějších Goyových cyklů – Hrůzy války. Po Napoleonově porážce se v roce 1814 vrátil na španělský trůn král Ferdinand VII. a Goya i nadále zůstával zaměstnán jako dvorní malíř. Goya v této době, i přes své postavení, čelil tlaku ze stran inkvizice, kvůli svému slavnému obrazu „Nahá Maja“. Jedná se o akt ležící ženy a zároveň jeden z nejslavnějších aktů v dějinách malířství. Tehdy byly totiž akty ze stran inkvizice zakazovány a také konfiskovány. Volným pokračováním obrazu je „Oblečená Maja“, kde je opět ležící žena, tentokrát však zahalena v šatech. Oba obrazy vlastnil hrabě Godoy, který svým návštěvníkům ukazoval buďto jeden nebo druhý obraz v závislosti na tom, v jakém vztahu byli s inkvizicí. V roce 1816 Goya vydává další velice slavnou sérii obrazů s názvem „Umění býčích zápasů“, korida byla totiž tématem, kterému se malíř věnoval v průběhu celého života.

Po španělsko-francouzské válce se ve Španělsku strhla válka občanská a země zachvácená ponurou atmosférou se opět dostala do nepříjemného rozpoložení. Goya požádal o propuštění z pozice dvorního malíře, načež mu bylo vyhověno s příslibem roční penze 50 000 reálů. Goya se roku 1826 přestěhoval do francouzského Bordeaux, kde pokračoval ve svém trendu posledních let – maloval čím dál tím více pro sebe, přijímal méně zakázek a věnoval se tématům jemu blízkým. Současně se také začal více věnovat církevním námětům, čímž se chtěl údajně v předtuše blížící se smrti částečně obrátit k duchovnímu životu.

Goyova předsmrtná šílenost v Černých malbách

V závěru života se věnoval takzvaným Černým malbám. Jednalo se o Goyův specifický styl, zobrazující často projevy potemnělé fantazie, šílenosti a vzteku, ze kterého se později částečně zrodil expresionismus. Goyovy oči, které viděly mnohé, co jiné oči neviděly a dokázaly v dokonalé symbióze s Goyovou rukou tvořit neobyčejné obrazy, ztratily v souvislosti s přicházejícím stářím svou funkci stejně jako Goyovy uši v roce 1792. V dobrovolném exilu ve své vile v Bordeaux zemřel 16. dubna roku 1828 v obklopení svých přátel slepý a hluchý, ovšem dodnes uznávaný, Francisco Goya - jeden z nejvýznamnějších malířů své doby.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu