Fidel Castro byl rozporuplnou osobností. Pro jedny byl otcem revoluce, která vytrhla jeho rodnou Kubu ze spárů imperialismu a jejíž odkaz v zemi přežívá i po Castrově smrti v listopadu loňského roku, pro jiné byl komunistickým diktátorem, jenž ostrovní stát uvrhl do bídy a do poslední chvíle si silou udržoval moc. Tak či onak, málokdo zná Castra jako náruživého konzumenta mléka a mléčných výrobků, který měl vedle budování komunismu ještě jeden poměrně bizarní životní cíl. Ten se mu i podařilo si splnit.

fide2.jpg

Kromě doutníků byl Fidel Castro velkým milovníkem mléčných výrobků. Čokoládový koktejl si dopřával denně. (Foto: atlasobscura.com)

K Fidelově image po celý život neodmyslitelně patřila vojenská uniforma, doutník a plnovous, jenž mu dodával poněkud ďábelské vzezření. Že k tomuto přísnému vzhledu vůbec nepasuje sklenka mléka nebo kornout se zmrzlinou, bylo Castrovi úplně jedno. Mléčné pochoutky si dopřával ještě častěji než doutníky a rum, kterými je Kuba proslulá.

Nebylo dne, kdy by si věčný revolucionář nedal svůj oblíbený čokoládový mléčný koktejl. Ostatně toho si byly dobře vědomy i americké tajné služby a z četných pokusů o atentát na Fidela Castra byl nejblíže úspěchu ten, kdy agenti CIA otrávili právě jeho oblíbenou čokoládovou mléčnou pochoutku. Kapsle s jedem nicméně v lednici, kde byla schována, ztuhla, a když ji měl najatý vrah v přestrojení za číšníka rozlomit a její obsah vyprázdnit do koktejlu, neuspěl a z atentátu tak sešlo.

fide.jpg

Komunistickou utopii sice nevybudoval, ale rekordně dojivou krávu se mu vypěstovat povedlo. (Foto: atlasobscura.com)

Kromě samotného mléka byl Castro rovněž nadšeným konzumentem sýrů všech myslitelných druhů. Rozhodl se, že navzdory nízké produkci mléka na Kubě a jeho celkovému nedostatku začne Kuba vyrábět sýry, které budou lepší než ty francouzské. Když nicméně koncem šedesátých let předložil francouzským diplomatům svou variaci na camembert, Francouzi jen taktně poznamenali, že nejspíše existuje důvod, proč je Kuba proslulá doutníky a rumem, a ne sýrem. Fidela to neodradilo a z výroby sýrů se přeorientoval na výrobu zmrzliny.

Zmrzlinář Fidel

Zmrzlinář Fidel si nejprve objednal několik krabic s americkou zmrzlinou ve 28 příchutích. Poté, co všechnu zmrzlinu sám snědl, vyhlásil akční plán, že Kuba musí produkovat lepší zmrzlinu ve více příchutích než američtí imperialisté a z minuty na minutu jmenoval svou dosavadní sekretářku ředitelkou továrny na zmrzlinu. Světe div se, zmrzlinový byznys Kubáncům šel mnohem lépe než ten sýrový, a Castro se tak mohl pustit naplno do splnění své největší tužby, kterou byla kráva schopná vydojit denně nejvíce mléka na světě.

fide3.jpg

Vycpanou Fidelovu krávu Ubre Blanca můžete dnes v Havaně navštívit i vy. (Foto: public.opinion.es)

Castro si od Kanady objednal několik tisíc kusů holštýnských dojnic, proslulých vysokou produkcí mléka. Problém byl ten, že kanadské krávy byly zvyklé na mnohem chladnější podnebí, než má subtropická Kuba, a tak téměř vůbec nedojily a naopak ve vedrech umíraly na přehřátí. Fidel nařídil farmářům v kravínech křížit kanadské krávy s těmi kubánskými a nakonec se podařilo pro vůdce a prezidenta vyšlechtit jeho vysněnou krávu. Tu Castro osobně pojmenoval poněkud podivně Ubre Blanca, tedy v překladu Bílé vemínko.

Castrův rekord

Ubre Blanca se dostala do Guinnessovy knihy rekordů jako kráva s největší dojivostí na světě, když za jediný den dokázala vyprodukovat 110 litrů mléka. Když v roce 1985 uhynula, Castro ji nechal vycpat a umístil ji jako monument do kubánského Národního domu zdraví v Havaně. I na sklonku svého života chodil vycpanou krávu navštěvovat a ukazoval ji zahraničním návštěvám, které nejspíše v danou chvíli přemýšlely nad tím, zda Castro ve stáří nepřichází o rozum. Pravda je taková, že jeho mléčná závislost spolu s vycpanou rekordní krávou svědčí o tom, že i ti nejkrutější diktátoři mohou být ve skrytu duše jen nepochopenými podivíny.

fide1.jpg

Kráva s výmluvným jménem Bílé vemínko to dotáhla až na poštovní známku. (Foto: stampcollectors.com)

Něco o Fidelově kamarádovi Che Guevarovi, kterého dnes mnozí považují za hrdinu, ač byl vlastně jen bolševickým vrahem, si přečtěte zde.