Není nic horšího, než když v kancelářské lednici naleznete otevřené páchnoucí potraviny nebo pochutiny. Pokud si myslíte, že se na vrcholu nachází olomoucké syrečky, tradiční korejská příloha k jídlu kimchi nebo exotické ovoce durian, tak jste na omylu. Král mezi smradlavými pokrmy je totiž švédské rybí jídlo surströmming, které se vyrábí zkvašením ryby v konzervě. A je to vážně síla!
Nejsmradlavější ryba na světě
Surströmming je švédské rybí jídlo, které se vyrábí zkvašením rybího masa, jak popisuje Wikipedia. Tento pokrm se vyznačuje mimořádným zápachem a mnohými lidmi bývá označován za jednu z nejsmradlavějších věcí, co na této planetě existuje. Není divu, že na YouTube najdete mnoho videí od odvážných testerů tohoto pokrmu. Videa většinou končí tak, že se aktéři pozvrací ještě dříve, než surströmming vůbec strčí do pusy. Samotná plechovka se zkvašenou rybou je totiž tak natlakovaná, že při otevření kolem sebe vystříkne část obsahu, což strávníkům neudělá moc dobře. Na jaře se ryby nasolí a naloží do kádí, čímž začne proces samokvašení. Poté se přendají do konzerv. Po 8 až 10 týdnech kvašení v konzervách přijde třetí srpnový čtvrtek, čímž startuje začátek sezóny. „Hotovou“ konzervu poznáte tak, že se dno tlakem z kvašení vyboulí.
Původně se jednalo o běžné jídlo chudých obyvatel severního Švédska. Ti surströmming vyráběli ze sleďů, které ulovili na jaře a následně naložili na několik měsíců do slaného láku a lehce zkvasili. Tím zvýšili trvanlivost ryb v době, kdy byl kvůli válkám, které vedl Gustav I. Vasa, nedostatek soli. Tradice jeho výroby tedy sahá až do 16. století, kdy se zkvašená ryba jedla společně s hrachovou polévkou a tato kombinace se stala tradičním jídlem tehdejších vojáků. Nicméně při kvašení vzniká v plechovce kyselina propionová, kyselina máselná a sirovodík. Pro vysoký obsah dioxinů musí mít pokrm výjimku z evropských hygienických předpisů, jinak by nebylo možné ho prodávat.
Některé letecké společnosti (Například British Airways nebo Air France) výslovně zakazují tyto konzervy převážet na palubě letadla z důvodu možného protržení konzerv a úniku obsahu mezi pasažéry. Totéž například platí i o ovoci durian, které je na palubě letadla rovněž nežádoucí. Ve Švédsku můžete nalézt v nájemní smlouvě i pravidlo, že se v bytě nesmí konzumovat surströmming. To zní nepředstavitelně, že?
A jak se takový surströmming vůbec jí? Ve Švédsku ho servírují hned na několik způsobů. Nejčastěji se servíruje s chlebovými plackami, bramborami uvařenými ve slupce a k tomu se podává zakysaná smetana, cibule, kopr, máslo nebo speciální syrovátkové máslo, které je typické pro sever Švédska. Vše se samozřejmě zapíjí pivem, šnapsem nebo moštem. I takto mohou vypadat tradiční švédské hody.
V následujícím videu pochopíte, že otevřít si takový surströmming není vůbec, ale vůbec lehké pro člověka, který se s touto pochoutkou setkal poprvé.
Švédové jsou na svůj lokální produkt patřičně hrdí, není proto divu, že se země už několik let snaží o udělení chráněného označení EU. I proto byla v roce 1999 založena organizace nesoucí název Surströmmingsakademien, jež se snaží propagovat rybí pochoutku ve světě. Hodně štěstí!
Podobné články
Jan Fiedler
Doporučujeme
