IPhone představoval ohromný skok dopředu nejenom technologicky, ale i designově a uživatelsky. Poslední velký kousek Steva Jobse přišel na trh před 16 lety a od té doby se nikomu, ani Applu, nepodařilo udělat krok dál.
Telefony chytré jak rádio
V lednu 2007 vylezl Steve Jobs na stage, na sobě klasicky bílé tenisky, modré džíny a černý rolák, a řekl publiku, že tohle je den, na který se těšil dva a půl roku. „Jednou za čas se vždycky objeví produkt, který úplně změní celý průmysl a člověk se považuje za šťastného, když může pracovat byť na jednom z nich,“ pokračoval a nezapomněl dodat, že Apple jich má dokonce několik. Připomněl rok 1984 a představení MacIntoshe, rok 2001 a představení iPodu.
„Dnes představíme tři takové revoluční produkty. Tři. IPod se širokým dotykovým displayem, telefon a přelomové komunikační internetové zařízení. IPod, telefon, internet. IPod, telefon, internet.“ Zopakoval to tehdy několikrát, dokud lidem nedošlo, že myslí tři produkty v jednom jediném zařízení.
A pak svět poprvé spatřil iPhone.
Spousta lidí dnes považuje iPhone za první smartphone, ale to není tak docela pravda. První chytrý telefon je podle oficiální definice IBM Simon z roku 1992, ale to není úplně to, co máme na mysli, když říkáme smartphone. Přiznejme si, že si pod tím termínem představujeme v podstatě právě slavný vlajkový produkt Applu. Protože i když jste třeba zapřísáhlý androiďák, to, co máte v ruce, je vlastně offbrandový iPhone.
Ostatně na spoustě místech světa se slovo „iPhone“ používá jako jiný výraz pro „smartphone“. Je to klasická situace jako Lux a vysavač nebo Remoska a… no, remoska. Třeba na americkém Středozápadě můžete narazit na lidi, kteří mají „iPhone od Samsungu“.
Pravdou je, že ten univerzální smartphonový design minimálního množství tlačítek, celodotykového displeje a jakési jednoduché elegance se zrodil právě před šestnácti lety.
Jablečný odkaz
Apple už je v podstatě v tuto chvíli neslavný tím, že každý nový produkt je jenom zvětšená nebo zmenšená nebo přebarvená verze předchozí verze. A má lepší foťák a jiný konektor a to je všechno.
A to je určitě zčásti pravda, taky je ale třeba si uvědomit, že někdo ty jejich věci kupovat musí. Proto to takhle dělají už řadu let, protože je to pro ně finančně výhodné. Uživatelé ostatních smartphonů pak vidí v Applu jakýsi znak snobství a zbytečného rozhazování, ti nejhorší majitelé iPhonu pak mají androiďáky za socky.
IPhony ale mají spoustu způsobů, jak si svého zákazníka udržet od modelu k modelu, ať už je to status Applu nebo extrémně jednoduché… cokoliv. Jednoduché ovládání, simplistický přechod od stroje k novějšímu stroji, stahování aplikací, placení přes telefon. A ostatní mobily mají tohle taky, ale Apple byl první a Apple má náskok. A kromě náskoku i tisíce lidí, kteří dnem i nocí pracují na tom, aby sebemenší drobnost, se kterou přijde uživatel do styku, byla tak intuitivní a jednoduchá, jak jen to jde, i z toho důvodu, že se potom uživatelům těžko odchází k byť jen trošinku neohrabanějším systémům.
Kam teď?
Jak už jsme říkali, iPhony se za těch šestnáct let moc nezměnily. Mají větší paměť, umějí toho víc, povídají si s vámi, můžete se na nich dívat na filmy, hrát videohry, programovat videohry… Ve svém telefonu teď máte menší filmové studio a větší kancelář i se sekretářkou, ale pořád je to jen lepší a lepší, ten samý stroj. Rychlejší a výkonnější parní lokomotiva je pořád parní lokomotiva. A nikdo si netroufne odhadnout, co bude dieselová, elektrická lokomotiva. Nebo letadlo.
Jisté ale je, že ten další krok chce Apple uskutečnit také. Aby to byl zase jejich produkt, který bude definovat celou jednu éru. Stejně jako iPhone definuje tu svou.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
