Jak se vyvíjejí vztahy mezi jednotlivými skupinami, pokud jsou spolu donuceny soupeřit? Touto otázkou se zabýval sociální psycholog Muzafer Sherif a dospěl k závěru, že konflikt je v takovémto případě neodvratitelný. Harmonicky fungující skupina se stane agresivní, objeví-li se konkurence. Lidé totiž chtějí bojovat za své zájmy.
Za vším hledej konkurenci
Experiment, díky kterému se zapsal Muzafer Sherif do učebnic sociální psychologie, dostal jméno po národním parku v Oklahomě, kde byl v létě roku 1954 uskutečněn. Experiment Robbers Cave poskytl úplně nový pohled na konfliktní chování. Do svého výzkumu zapojil Sherif 22 dvanáctiletých chlapců ze středostavovských rodin, které rozdělil náhodně do dvou skupin. Dbal při tom na jediné, žádný ze zúčastněných nesměl vědět o existenci druhé skupiny.
Poté byli všichni převezeni do velkého areálu tábora v Robbers Cave State Park, kde byly ze začátku od sebe skupiny drženy odděleně a veškerá činnost probíhala výhradně uvnitř daného oddílu. Žádný kontakt s druhou skupinou nebyl na pořadu dne.
Uvnitř jednotlivých oddílů se chlapci díky společným aktivitám navzájem poznali, k pocitu sounáležitosti přispělo pojmenování jednotlivých skupin. Jedni si začali říkat Orli (Eagles), druzí Chřestýši (Rattlers). Vytvořili si také oddílové vlajky a trička.
Konec nevinnosti
Pak Sherif rozhodl, že je čas odpískat období klidu, ukončil dobu hájení a skupiny mezi sebou představil. Jeho cílem bylo vytvořit konkurenční prostředí, které by vyvolalo frustraci. Skupiny se mezi sebou utkaly ve sportovních kláních. Kluci hráli baseball nebo se přetahovali, přičemž vítězný tým získal trofej. Odměny byly připraveny také pro nejlepší individuální výkony, naopak neexistovalo nic jako cena útěchy.
Idylka skončila. Dostavily se první projevy nepřátelství. Začalo to slovními potyčkami, vzduchem létaly nadávky, chlapci se vysmívali jeden druhému. Pak se situace přiostřila. Nejprve spálili Orlové svým konkurentům klubovou vlajku, za což se dočkali následujícího dne kruté odvety. Chřestýši jim vyplenili ubikace, vyrabovali osobní věci a rozházeli postele.
Válka Orlů a Chřestýšů
Agresivní chování mezi skupinami se stupňovalo, až vygradovalo natolik, že je od sebe museli výzkumníci fyzicky oddělit. Sherif hledal příčinu vniku konfliktu a s chlapci vedl v následujících dnech rozhovory. Nejprve v rámci jejich skupin. Všichni obviňovali protistranu, o své skupině mluvili vždy pozitivně.
Z tohoto výzkumu vyplývá, že pokud jsou lidé nuceni soupeřit o omezené zdroje, kterými nemusí být nutně jen trofeje a odměny, ale také třeba půda či práce, vymezují se často vůči jiné skupině, a to aniž by předtím měli sklony k agresi. Chlapci zapojení do výzkumu nebyli žádní raubíři. Experiment tak nabízí odpověď na otázku, proč se zvedá v některých sociálních skupinách vlna odporu proti přistěhovalcům.
Zde si můžete přečíst předchozí díl tohoto seriálu: efekt přihlížejícího: proč nikdo nepomohl Kitty?
Podobné články
Martin Miko
Jana MrákotováDoporučujeme
Jan Fiedler
