Když před necelými dvěma lety vypukla uprchlická krize, Evropa se ocitla v nečekané situaci, kdy se na její území pokoušelo dostat několikanásobně více osob než doposud. O evropský azyl žádali lidé postižení válkou na Blízkém východě i v Africe, ale bohužel i statisíce ekonomických migrantů, kteří v uprchlické vlně viděli příležitost k tomu si přilepšit. Bylo potřeba najít účinný mechanismus, jak uprchlickou krizi zmírnit a pokusit se jí vyřešit.

jun.jpg

Předseda Evropské komise Juncker jako by pozbyl veškerou racionalitu. Členské státy musí doplácet i na nefunkční kvóty z jeho hlavy. (Foto: politico.eu)

Dosavadní azylová pravidla začala být v dané situaci zcela nedostatečná, jelikož přijímat uprchlíky v zemi, kde poprvé překročí hranice EU, bylo neúnosné, vzhledem k tomu, že ve valné většině případů by se jednalo jen o Řecko nebo Itálii. Druhým úskalím bylo hlavně to, že pokud někam uprchlíci chtěli, bylo to buď Německo nebo Švédsko, tedy země s nejštědřejším sociálním systémem. V jedněch zemích tedy nastal přetlak žadatelů o azyl, jiné byly v tomto ohledu krizí téměř nedotknuté.

Řešením situace měly být povinné kvóty, podle kterých si jednotlivé členské státy měly přerozdělit určitý počet migrantů. Už k samotnému návrhu kvót zaujalo Česko odmítavý postoj. Kromě zásahu do suverenity národních států, kterým mělo být touto cestou vnuceno kolik a jakých lidí musí povinně přijmout, upozorňovalo od počátku Česko na to, že kvóty jsou předem odsouzeny k neúspěchu, právě proto, že do určitých zemí migranti vůbec jít nechtějí a díky volnému pohybu osob sotva tam dostanou azyl, ihned se přesunou například do Německa.

jun2.jpg

Mapka jasně ukazuje o azyl, v jakých zemích uprchlíci mají zájem. Ani kvóty na tomto trendu nic nezmění. (Foto: Eurostat)

Kvóty byly protlačeny navzdory nesouhlasu zemí Visegradské čtyřky. Prakticky okamžitě se ukázalo, že kritika, která zaznívala i z českých úst, byla na místě. Uprchlíci přerozdělení v rámci kvót se ve většině případů vrátili do Německa nebo Švédska a o život v zemích typu pobaltských republik, Bulharska nebo Rumunska nejevily pražádný zájem. To samé byl případ i Česka, které si téměř žádný uprchlík jako nový domov nevybral, například ze skupinky iráckých křesťanů se jich většina vrátila domů do Iráku. I sami uprchlíci často upozorňovali na to, že kvóty jsou pro ně nedůstojné a připomínají jim přerozdělování válečných zajatců do internačních táborů.

Česko, Maďarsko a Polsko předeslala, že kvóty pro jejich nesmyslnost a nefunkčnost nebudou dodržovat. V Česku bylo z 2600 kvótou nařízených migrantů přijato 12 osob z řeckých uprchlických táborů. Námitkou českého ministerstva vnitra bylo i to, že oněch 12 osob prošlo bezpečnostní prověrkou, kterou kvóty odsouvají na vedlejší kolej a hrozí tak, že některé z osob, které bude členský stát nucen přijmout, bude představovat bezpečnostní riziko. Protesty však nikdo ze špiček EU nebral vážně a výhrůžky vyvrcholily tím, že Evropská komise zahájila proti Česku, Maďarsku a Polsku řízení pro porušení unijního práva.

jun1.jpg

Ani sami uprchlíci kvóty příliš nekvitují. Ostatně nelze se jim divit, že chtějí někam, kde nejvíc dostanou a ne být umístěni někam, kde se jim nebude líbit. (Foto: dailymail.co.uk)

Státům včetně Česka reálně hrozí, že přijdou o dotace z evropských fondů ve výši několika stovek milionů euro. Problém je ale i v tom, že Česko, Maďarsko a Polsko nejsou zdaleka jediné země, které kvóty neplní. Z celkového čísla kvótovaných migrantů jich zatím bylo přerozděleno pouhých 11 %. Už například i bývalý německý ministr zahraničí tvrdí, že kvóty jsou mrtvé a je potřeba hledat jiný mechanismus. Rozdíl je ten, že evropská úřednická elita v čele s arogantním Jean Claude Junckerem netrestá státy, které kvóty neplní, protože v průběhu času zjistily, že to nikam nevede, ale státy, které se proti nefunkčnosti kvót ohrazovaly od samého počátku. Zdravý rozum je po zásluze potrestán. Je opravdu toto cesta, po kterou by se současná Evropa měla ubírat?

O laskavých slovech Junckerovy kamarádky Angely Merkelové směrem k USA a Velké Británii se více dozvíte zde.