Na jevišti už v zavinovačce
O řadě hvězd se říká, že "se pro divadlo narodili" nebo že "hrají od malička", jen o Zitě Kabátové to ale platí doslova. Říká se totiž, že se na jevišti poprvé objevila už v zavinovačce, a sice v "roli" kojence v představení v Malostranské besedě. Pamětníci ji tak označovali za nejmladší herečku historie, ale jestli je to vážně pravda, to se jistě neví. Smysl by to nicméně dávalo - Kabátová se narodila do rodiny architekta Benna Kabáta, který v práci opravoval chrám sv. Mikuláše na Malé straně a naproti v Besedě pak po večerech spolu s manželkou ochotnicky hrával divadlo. Kulturu a umění prostě Kabátovi měli v krvi, a tu krev měli i tak trochu modře zbarvenou - jejich předky byli šlechtici Kabátové z Výškovic a Wiesenstreynu a bratrancem Zitiny matky nebyl nikdo menší než slavný pražský kabaretiér a vůbec první český filmový herec Josef Šváb-Malostranský.
Prvním vystoupením, na které si vzpomínala sama herečka a dá se i nějak doložit, je to ve hře Naši furianti, kde hrála jako pětiletá. I při studiu klášterní školy a gymnázia se ve volném čase věnovala divadlu a profesionální herečkou se stala v roce 1933, to jí bylo čerstvě dvacet, kdy podepsala svou první smlouvu, a to sice v divadle Míly Mellanové. V rámci Prahy Zita vystřídala několik scén, nejraději vzpomínala na zkušenost z Nového divadla Oldřicha Nového. Na jeho šéfa navíc herečka nedala nikdy dopustit. Popisovala ho jako precizního profesionála a muže, který měl šmrnc, charizma i kouzlo osobnosti. Každý, kdo viděl byť třeba jen jeden film s Oldřichem Novým, jí musel dát za pravdu.
Právě s Novým, ale třeba i s Vlastou Burianem, prý Kabátová měla milostné pletky. Na rozdíl od svých kolegyň se herečka za divoký milostný život nestyděla a užívala si, že ji obdivuje nejen pražská umělecká smetánka, ale i bohatí továrníci. Pro její talent i krásu si divadelní herečky brzy všimli i filmoví tvůrci - první šanci na plátně dostala Kabátová roku 1936 ve filmu Světlo jeho očí. Až do konce války se jí dařilo, její asi nejlepší, skoro až osudovou rolí byla ta ve snímku Muži nestárnou. Na výběr těch dalších důležitých se podívejte do galerie tady:
Kromě řady zajímavých partů ale Kabátová vzala i dva nešťastně zvolené. Pod jménem Maria von Buchlow hrála ve dvou filmech německé produkce, což pro ni po skončení války a nacistické okupace, stejně jako pro mnoho jiných, znamenalo stopku. Nezahrála si dalších 25 let. A tak se věnovala osobnímu životu, ve kterém se rozhodla trochu zklidnit a usadit se. Roku 1946 se vdala za Jerryho Krále, ředitele firmy Zeiss Ikon v Bombaji, nedostala ale vízum, a tak zůstala ve vlasti. Manželství na dálku nevydrželo, a tak se Královi rozvedli. Zita žila na pokraji chudoby, naštěstí ji zachránila kamarádka, která jí nabídla místo retušérky ve fotoateliéru. Podruhé se vdala až v roce 1956. Jejím druhým vyvoleným se stal sportovec, pro něž měla vždy slabost - vzala si československého veslařského reprezentanta a olympionika z Letních olympijských her v Berlíně roku 1936 Jiřího Zavřela a rok po svatbě, když bylo Kabátové už 44 let, se jim narodil syn Jiří.
Kabátová a Zavřel se znali z mládí a znovu se setkali po jeho návratu z desetiletého "pobytu" v jáchymovských uranových dolech. Tehdejší poměry v Československu pro Zavřela nebyly přijatelné a bylo jen otázkou času, než emigruje - tak se stalo v roce 1968, kdy Zavřel utekl do USA. Jeho žena za ním ale nechtěla, poprvé od války to totiž vypadalo, že by jí mohlo být odpuštěno, a že by se mohla vrátit ke své milované práci u filmu. Jak to tedy s manželi dopadlo? Některé zdroje uvádějí, že se rozešli, jiné, že Zavřela v USA porazilo auto a zemřel.
Kabátové se ale skutečně otevřela druhá kariérní šance. Roku 1969 si zahrála vedlejší roli ve filmu Hvězda, který byl skoro až symbolický - příběh se točí kolem někdejší filmové star, nyní již zahořklé a stárnoucí, která však stále žije v iluzi, že znovu osloví diváky. To se pochopitelně neděje a neděje, a tak hrdinka čelí jen dalšímu zklamání. Režisér filmu Jiří Hanibal dokázal do snímku dostat celou řadu prvorepublikových hvězd - Natašu Gollovou, Jiřinu Štěpničkovou, Nelly Gaierovou, Marii Vášovou či Marii Glázrovou. Ač je komorní drama hraným počinem, můžeme v něm spatřovat jakousi až dokumentární výpověď o manýrech dávno zapomenutých filmových idolů.
Pro Kabátovou ale Hvězda znamenala nový začátek. Od té doby, ač šlo spíše o menší party, točila průměrně jeden snímek ročně, a to až do roku 2009. Posledními zajímavými projekty její kariéry bylo Babí léto a válečný snímek Želary. Kabátová se dožila víc než požehnaného věku - zemřela měsíc po svých 99. narozeninách.