fb pixel
Vyhledávání

Dvanáct výstřelů pro Matu Hari aneb Jak byla popravena historicky nejslavnější orientální tanečnice a špionka

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Před 147 lety se v nizozemském Leeuwardenu narodila Margaretha Geertruida Zelleová, známá spíše pod jménem Mata Hari. Příběh orientální tanečnice a kurtizány, která se v průběhu první světové války stala pravděpodobně nejslavnější špionkou všech dob, uchvacuje dodnes – nejen spisovatele a filmové tvůrce.

Jan Fiedler
Jan Fiedler Aktualizováno 7.8.2023, 15:04

Neobyčejná obyčejná dívka

Margaretha Geertruida Zelleová se narodila 7. srpna roku 1876 v hlavním městě nizozemské provincie Frísko do rodiny Adama Zelleho, obchodníka s klobouky. Krátce po jejím narození otec úspěšně investoval do ropného průmyslu a mohl tedy Margarethe i jejím třem bratrům zajistit poměrně bezstarostné mládí. Vše fungovalo do jejích třinácti let, kdy Margarethin otec zkrachoval a roku 1891 jí zemřela matka. Původně se chtěla Margaretha stát učitelkou ve školce, což jí při studiích překazil ředitel školy, který se s mladou dívkou pokoušel flirtovat, načež byla z instituce vyloučena. Do svých osmnácti let vyrůstala u rodinných příbuzných.

Pevná ruka a dohled rodičů ve výchově chyběly, proto se již v osmnácti letech provdala za devětatřicetiletého kapitána nizozemské armády, Rudolpha MacLeoda, se kterým odcestovala do Nizozemské východní Indie na ostrovy Jávu a Sumatru. Zde si Margaretha neprožila šťastné období, na druhou stranu se se zájmem věnovala indonéským tradicím a stala se členkou tamější taneční skupiny. Vzniklo zde pravděpodobně také její umělecké jméno Mata Hari, což v malajštině znamená „oko nového svítání“, v hindštině „matka Boží“.

Manželství pochopitelně nefungovalo tak, jak by mělo. Nejen téměř dvacetiletý věkový rozdíl, ale i smrt prvorozeného syna (od svého otce se pravděpodobně nakazil syfilitidou) manželství narušily. Manžel Rudolph navíc propadl alkoholu a začal se chovat násilně. Přibližně roku 1903 se tedy Margaretha rozhodla vrátit se do Evropy.

Mata Hari a její převrat v orientálních tancích

Cílem její zpáteční cesty byla Paříž, kde začala vystupovat s cirkusem jako jezdkyně na koni, orientální tanečnice a přivydělávala si také pózováním malířům. Během jednoho roku se stala Mata Hari slavnou a uznávanou orientální tanečnicí. Proslavila se svým provokativním stylem, typickým pro exotické tance. Atmosféru svých tanečních vystoupení přibarvovala fiktivními životními příběhy, což bylo tehdy pro umělce jejího typu běžné. Nejdůležitějším aspektem však byl fakt, že se Mata Hari odvážila tančit a pózovat nahá, což se brzy rozkřiklo a „každý to chtěl vidět“. Mata Hari si žila na vysoké noze, utrácela obrovské částky za šperky, oblečky a krajky, mnohdy její výdaje výrazně převyšovaly příjmy. Ona si s podobnými věcmi ale nelámala hlavu, jejím hlavním cílem byla mediální pozornost, sláva a uznání.

Stejně rychle jako se proslavila, nakonec její sláva upadla. Jako tanečnice začala totiž v poměrně pokročilém věku (na tehdejší poměry) a brzy začala nabírat na váze, což mělo negativní dopad na její kariéru. Po roce 1912 začala její prestiž strmě klesat, roku 1915 pak došlo k jejímu poslednímu vystoupení. V tomto období se ovšem začala úspěšně živit jako kurtizána, známá spíše pro svůj sexuální apetit než pro svou krásu. Byla společnicí a milenkou mnoha slavných a bohatých prominentů.

První světová válka

Po vypuknutí první světové války byla nucena svou kariéru v oblastech, kterým se věnovala, ukončit. Jelikož bylo Nizozemsko neutrální, nebránila jí situace stýkat se i nadále se svými ctiteli, za kterými mnohdy cestovala. Tato zvýšená cestovní aktivita ji brzy dostala do hledáčku britské i francouzské tajné služby – byla podezřelá ze špionáže pro císařskou německou rozvědku. Později se skutečně potvrdilo, že se seznámila v Holandsku s agentem Karlem Kramerem, který ji za dvacet tisíc franků naverboval do služeb německé tajné služby.

Mata Hari se zanedlouho vrátila zpět do Francie, kde se zamilovala do kapitána ruské armády Vadima Maslova, což ji opět přivedlo na druhou stranu. Zanedlouho se také seznámila s francouzským kapitánem Ladouxem, který jí učinil opravdu neobyčejnou nabídku. Za milion franků se měla stát špionkou ve službách Francie, na což Mata Hari pochopitelně bez rozmýšlení přistoupila. Následně byla vyslána do Belgie.

I přesto ji britská a francouzská tajná služba nadále sledovala. V listopadu roku 1916 byla při kontrole na parníku v Lamanšském průlivu zkontrolována a zadržena Scotland Yardem z důvodu podezření ze špionáže pro německou rozvědku. Mata Hari britskou tajnou službu seznámila se skutečností, že pracuje pro Francii, ovšem francouzská tajná služba se od své špionky odvrátila. Mata Hari byla tedy Brity poslána do Španělska.

Zdálo se, že Mata Hari z krkolomné situace vyvázla bez újmy. Několik dní poté ovšem zachytili Francouzi šifrovanou zprávu ve znění: „Agent H 21 odjel do Madridu, byl angažován Francouzi, ale Angličany poslán zpět do Španělska. Prosí nyní o peníze a další příkazy.“ Těžko říct, jestli se opravdu jednalo o zprávu, jejíž autorkou byla Mata Hari. Vše nasvědčovalo tomu, že ano, Francouzům se situace zdála evidentní. Když přijela na vyžádání zpět do Paříže, kde měla kapitána Ladouxe ujistit o své loajalitě, byla 13. února roku 1917 v hotelu Elysées Palace zatčena a odvezena do vězení.

Dvanáct výstřelů pro Matu Hari

U výslechů, podobně jako při svých tanečních vystoupeních, si Mata Hari vymýšlela různé příběhy a pletla páté přes deváté, což jí spíše přitížilo. Skutečností je, že proti ní neexistovaly žádné přímé důkazy. Svou naivitou, neschopností rozlišit pravdu od fikce a vypravováním svých vymyšlených barvitých příběhů na sebe ušila bič. Klíčovým poté bylo její doznání, že je agentkou H 21.

Mata Hari byla v soudním procesu odehrávajícím se 24. a 25. července roku 1917 obviněna z velezrady a smrti padesáti tisíc vojáků. Provinila se údajně osmi hříchy. Roku 1915 vstoupila do pevnostního obvodu Paříže, kde měla v úmyslu získat informace v zájmu mocnosti Německa. Roku 1916 vydala konzulovi Kramerovi dokumenty či informace, které mohly uškodit francouzské straně. Téhož roku v Holandsku prováděla špionáž ve prospěch nepřítele. Stejná provinění následovala i ve zbytku roku 1916 a v roce 1917.

Odsouzena byla k trestu smrti zastřelením. Dodnes není jisté, zda se nejednalo o justiční omyl. 15. října roku 1917 byla jednačtyřicetiletá Mata Hari odvezena z Paříže do nedalekého lesíka u zámku Vincennes. Tam byla postavena ke kůlu před popravčí četu čítající dvanáct vojáků s puškami. Z dvanácti výstřelů zasáhly kurtizánu, orientální tanečnici a jednu z nejslavnějších špionek, pouhé tři, z nichž jeden mířil přímo do srdce a byl smrtelný.

Podobné články

Doporučujeme

Další články