První prezident
Pražské Rudolfinum bylo 14. listopadu 1918 tichým svědkem zásadní události českých a slovenských dějin. Právě zde se totiž poprvé sešlo Revoluční národní shromáždění, složené z Čechů a Slováku, aby ustavilo první vládu svobodného československého státu a také jeho první hlavu.
Jako prezident připadal v úvahu jediný muž – Tomáš Garrigue Masaryk, filozof a politik, který válku strávil v zahraničí, mimo jiné právě snahou pomoci rodné vlasti k samostatnosti. Ne nadarmo si později získal dnes notoricky známé přezdívky Prezident osvoboditel a Tatíček Masaryk.
I když je T. G. M. a jeho zásluhy i tvář dnes znám i těm nejmenším Čechům, 14. 11. je pro většinu z nás datum jako každé jiné. Čím to je? Ono jde o to, že prakticky se toho vlastně zas tak moc nestalo. Ačkoliv zasedání RNS proběhlo s velkou slávou, sám Masaryk byl tehdy ještě v exilu.
Z USA, kde do té doby pobýval, se vrátil s dcerou Olgou a společně se po cestě domů stavili ve Francii, Itálii a v Rakousku. Do všech zemí Masaryka pozvali tamní státníci, aby mu projevili úctu. Do Československa se prezident s doprovodem dostal až 20. prosince, první veřejný projev přednesl v Českých Budějovicích.
O den později pak dorazil do Prahy, kde ho s jásotem a máváním vítaly nadšené davy. Na projížďku hlavním městem mu byl nabízen císařský kočár, ten ovšem Masaryk odmítl a požádal o zapůjčení odkrytého auta coby „moderního a demokratického vozu“. 22. prosince 1918, už z Pražského hradu, pak přednesl své slavné „První poselství“, a tím oficiálně započal své prezidentování.
A tady si přečtěte, co T. G. M. řekl národu v prvním prezidentském projevu.