Kdo někdy měl domácí zvíře, jistě ví, jak dokáže člověka zasáhnout úmrtí mazlíčka, ať už se jedná o psa, kočku, králíka nebo třeba morče. Nemusíme za jeho života mít se zvířetem nijak zvlášť vřelý vztah a brát ho jako své dítě, ale i tak jeho smrt zamrzí. Své o tom ví i studentka politologie Lucie z Pardubic, která se na Facebooku veřejně rozepsala o pocitech, které má poté, co zemřel její pes Alf.

belo.jpg

Duchovní útěcha hodná předsedy křesťanských demokratů. Na teologické fakultě pláčou dojetím a kdyby byl Ježíš v hrobě, tak by rotoval jako káča. (Foto: facebook.com)

Mladá dívka popisuje, jak k psovi Alfovi, kterého její rodiče pořídili jako hlídacího, nikdy příliš nepřilnula, ale jak se začal blížit jeho konec a byl na tom zdravotně špatně, zželelo se jí ho a jeho smrt jí silně zasáhla. Vedle slov útěchy od kamarádů i neznámých lidí Lucii napsal i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Kdo by od muže číslo jedna strany, která se otevřeně prezentuje jako křesťanská, čekal slova duchovní útěchy, ten by byl asi velmi nemile překvapen.

"Neumřel, umírají pouze lidé. Zvířata uhynou, pojdou nebo chcípnou," napsal Bělobrádek truchlící Lucii s tím, že výraz chcípnout ve vztahu ke zvířeti není negativní. Závdavkem lidovecký předseda dodal, že používání polidšťujících výrazů jako zemřít je ve vztahu ke zvířatům projevem modernistické liberální levice a hodí se tak leda k "městské eko-etno-bio vychrtlině s korálky na krku, náušnicemi v nose, pupku a obočí s plandající sukní a popíjející čaj z misky."

profimedia-0332819006.jpg

Umřel vám pes? Nesmutněte, on vlastně jen chcípnul, vy levičáci! (Foto: Profimedia.cz)

Od Lidovců by člověk čekal, že budou všelijak hájit křesťanské hodnoty. Že to ale bude formou arogantního vnucování dogmatu, že zvířata nemají duši a nemohou tak jít do nebe, na profilu dívky, která trpí odchodem psa a která se namísto útěchy dozví, že je vlastně nějaká pološílená hipísácká levičačka, to asi nikdo nečekal. Holt nevyzpytatelné jsou cesty boží. Možná si jen Bělobrádek zapomněl ráno vzít léky anebo si jich naopak vzal moc.

Ne že by zrovna Bělobrádek měl být nějakou duchovní křesťanskou autoritou, ale jistě má právo na názor, byť by byl sebestupidnější. Zajímavé je, že například papež František v rozhovoru s malým smutným chlapcem, který se mu svěřil, že mu zemřel pes, chlapce uklidnil tím, že nebe je otevřené pro všechny boží tvory. Podobný názor razil už Františkův předchůdce Pavel VI. Možná ale v jejich případě nejde ani tak o autoritu hlavy katolické církve, ale o to, že oba dva muži na rozdíl od Bělobrádka prostě jen dokázali projevit alespoň elementární lidskou empatii.

belo1.jpg

Co by asi Bělobrádek řekl Bohumilu Stejskalovi, kterému se oběsila koza? Že sebevražda je zločinem proti božím přikázáním? (Foto: csfd.cz)

Zde si připomeňte nezdařilou romanci Pavla Bělobrádka s Petrem Gazdíkem.