Drony si dnes opravdu můžete pořídit za babku, ale tomu také odpovídají schopnosti pořízené kvadrikoptéry. Nejčastěji se ušetří na kvalitě použité kamery, ale také na materiálech, ze kterých je dron vyroben - listy vrtulí se pak snadno lámou po neopatrném dosednutí, na mašinu neexistují náhradní díly, případně není při vznášení se nebo letu tak stabilní, aby nabídla solidní obrázky. Rozumný entry-level, se kterým pořídíte parádní obraz, představuje DJi Phantom, což je dron, který používají i poloprofesionální filmaři, a který disponuje v nejlevnějších verzích 2.7K kamerou a v těch dražších už dokonce plným 4K videem.
Taková hračka za dvacet tisíc už toho umí hodně - kroužit podle zadaných GPS koordinátů, vrátit se k vám, když zjistí, že je z dosahu dálkového ovládání nebo jí docházejí baterky. Umí levitovat, oblétávat, dokonce vás i sleduje jako věrný pes, čehož lze využít při mnoha příležitostech. Zkrátka je to spása všech hračičků, protože jediným omezením je jen vaše vlastní fantazie. DJi Phantom se momentálně prodává tak dobře, že se dokonce chystá drony vyrábět i GoPro. Jejich výrobek by se měl dostat na trh na jaře 2016.
Vedle skladného Phantomu pak existují i velké a těžké kvadrikoptéry, které unesou třeba i zrcadlovku. To jsou profesionální stroje, které většinou váží přes kilo, a kdyby měly někomu spadnout na hlavu, už by to byl velký průšvih. Většina podobných mašin má i v případě srážky s cizím tělesem (větve, budovy) řadu bezpečnostních pojistek, ale když je srážka obzvlášť tvrdá, stane se dron neovladatelným. Není divu, že vlády jednotlivých zemí letos začaly upravovat pravidla pro provoz dronů.
V Americe budou již brzy drony podléhat stejné registraci jako všechny ostatní letadla. Ano, zní to absurdně, ale majitelé dronů se budou muset registrovat na úřadu pro leteckou dopravu a podle velikosti a váhy bude jejich dron zařazen do jedné z kategorií. Na velké drony bude navíc potřeba i řidičák.
Tato pravidla přicházejí krátce poté, co většina států vytýčila řadu pravidel pro samotný provoz dronů. Nesmíte s nimi létat v okolí letišť nebo nad zalidněnými centry měst, takže pro ně platí stejné bezletové zóny jako pro letadla a helikoptéry. Česká úprava z dubna letošního roku navíc stanoví pro amatérské drony maximální letovou výšku sto metrů v zalidněných oblastech. Pro větší drony s váhou nad 900 gramů pak platí mimo zalidněné oblasti maximální letová výška 300 metrů, s tím, že dron musí mít pilot nebo spotter neustále na dohled. Vzdálenost od budov je stanovena na 150 metrů, od osob na 100 metrů, což skoro vylučuje jakékoliv profesionální natáčení videoklipů a dalších komerčních prezentací.
Můžete si požádat o výjimku, právě pro účely natáčení, v tu chvíli však musíte svůj záměr oznámit úřadu pro civilní letectví, prokázat se platným pojištěním a v případě větších dronů i způsobilostí k řízení podobného stroje.
Od letišť a dalších míst zvláštního významu (např. Pražského hradu) se musí dron držet alespoň ve vzdálenosti pět a půl kilometru. A pokud s ním náhodou natočíte osobu, která vám nedá předběžný nebo dodatečný souhlas, musíte její obličej rozmazat. Stejně tak musíte z veřejně publikovaných videí vystřihnout jakékoliv záběry, které by mohly porušovat soukromí osob nebo vlastníků nemovitostí.
Tak co, nenapíšete radši letos Ježíškovi o něco jiného? S normálním GoPro jde natočit pořádně hardcore věci.