Příběh šílené sociální pracovnice
Po čase dostala Dorothea nápad, že provozování vlastního penzionu pro nesoběstačné by mohlo být mnohem výnosnější než práce sociální pracovnice. Pronajala si proto dům se šestnácti pokoji na adrese Front Street 2100. Klienty, kteří byli závislí na dávkách, alkoholu nebo drogách, sháněla po barech a pomáhala jim i vyřizovat městské podpory. V roce 1980 ji ale jeden z klientů obvinil, že ho okradla. Policie zahájila vyšetřování a zjistila, že nebyl jedinou obětí. Nakonec se totiž ukázalo, že Dorothea za velmi krátkou dobu okradla celkem 34 lidí.
Za to všechno jí byla udělena od soudu pouze podmínka. V dubnu 1982 však její přítelkyně Ruth Monroeová (61) zemřela na otravu léky. Dorothea tvrdila, že trpěla depresemi, a policie případ uzavřela jako sebevraždu. O několik týdnů později ji ale obvinil čtyřiasedmdesátiletý Malcolm McKenzie, že ho omámila drogami a okradla. Když se objevily další podobné případy, Dorothea tentokrát skončila ve vězení, kde nakonec strávila pět let.
Ve vězení si Dorothea začala dopisovat se sedmasedmdesátiletým Eversonem Gillmouthem. Po třech letech, kdy byla propuštěna, se k ní Everson nastěhoval do penzionu a společně plánovali svatbu. V listopadu 1985 však Gillmouth náhle zmizel. Dorothea jeho příbuzným tvrdila, že je nemocný a ozve se, až se uzdraví. Ve skutečnosti bylo jeho tělo nalezeno v lednu 1986 v bedně poblíž řeky Feather, což je asi 20 mil od Sacramenta. Identita mrtvého muže však zůstala neznámá další tři roky.
Penzionem Dorothey prošly stovky klientů. Když koncem října 1988 zmizel jeden z nájemníků, dvaapadesátiletý Alvaro Montoya, tak Dorothea tvrdila, že odjel do Mexika. Jedenáctého listopadu však seržant při vyšetřování navštívil penzion a všiml si narušeného trávníku za domem. Policie na místě začala kopat a brzy objevila tělo osmasedmdesátileté Leony Carpenterové a dalších šest mrtvých, a to včetně Montoyi.
Dorothea projevila notnou dávku pohotovosti, když si při policejní návštěvě svého penzionu vyžádala svolení odejít na kávu do nedalekého hotelu. Místo návratu se však rozhodla utéct co nejdál od policistů. Její útěk skončil v Los Angeles, kde ji policie dopadla. Přičemž mezitím už stihla navázat vztah s dalším důchodcem. Ačkoli Dorothea nikdy nepřiznala žádnou vinu, vyšetřovatelé došli k závěru, že své oběti omamovala utlumovacím lékem Flurazepam, poté je dusila plastovými sáčky. Kromě sedmi těl nalezených na zahradě za penzionem zmizelo za nejasných okolností dalších dvacet klientů, kteří se v zařízení v minulosti ubytovali.
Dorothea Puenteová zemřela ve vězení v Chowchille v Kalifornii v březnu 2011. Ačkoliv byla za mřížemi, předváděla vzorové chování a snažila se vykreslit v jiném světle, než byla vnímána. Během svého pobytu v cele dokonce vydala kuchařku s názvem Vaříme se sériovou vražedkyní, která se stala poměrně úspěšnou v USA. Kniha obsahovala padesát receptů, a především na pokrmy mexické kuchyně. Navíc si získala pozornost veřejnosti i médií. Na otázku, jak se vnímá, se neostýchala označit za dobrého člověka, čímž se snažila popřít svou temnou minulost. Společností byla přitom vnímána jako chladnokrevný vrah bez slitování.
Zdroje informací:
https://www.crimemuseum.org/crime-library/serial-killers/dorothea-puente/
https://en.wikipedia.org/wiki/Dorothea_Puente
https://murderpedia.org/female.P/p/puente-dorothea.htm