Donald Gaskins sice měřil jen 157 centimetrů, ale když ho někdo rozhněval, neváhal zaútočit na jeho krk, a to bez ohledu na to, zda byl na svobodě nebo ve vězení. Vyšetřovatelům přiznal více než sto vražd, ale prokázali mu jen devět. Obě strany se však shodly na tom, že jeho oběti umíraly velmi pomalu.
Malej, ale drsnej
Donald Gaskins, narozený 13. března 1933, byl americký vrah, násilník a kanibal z Jižní Karolíny v USA. Po jeho konečném dopadení byl obviněn z osmi vražd, protože pouze tolik se policii podařilo prokázat. Podle svých tvrzení však zavraždil přes sto lidí. Během čekání na popravu však ještě zabil svého spoluvězně. Neuvěřitelný výkon pro muže, který i s postelí vážil jen šedesát kilo.
Donaldovo dětství lze bohužel shrnout jedním slovem, a to je zanedbávání. Když mu byl jeden rok, vypil láhev petroleje a další dva roky trpěl silnými křečemi, aniž by to jeho matku zajímalo. Své křestní jméno se dozvěděl až při prvním soudním řízení. Loupeže, útoky a znásilnění mu nakonec vynesly pobyt v ústavu pro nezletilé.
Kvůli malému vzrůstu a drobné postavě se stal terčem fyzického i sexuálního násilí od ostatních chlapců. Po celý den se na něm střídali. I když se mu podařilo uprchnout a během krátkého pobytu na svobodě se oženit, dobrovolně se vrátil, aby dokončil svůj trest. Ve věku 18 let byl propuštěn, ale brzy poté umlátil kladivem jednu dívku, což ho tentokrát přivedlo do skutečného vězení. Tam se opakovala situace z ústavu, ale s jedním zásadním rozdílem: malý kluk s přezdívkou Pee Wee zjistil, jak si zachránit život a získat respekt.
Donald se za mřížemi dostal do přízně nejobávanějšího vězně Hazela Brazella, čímž se stal jeho sexuálním otrokem a „koninou“. Díky tomu se na něj nikdo neodvážil. Tato situace však byla pouze dočasná, protože v příhodný okamžik podřezal Brazellovi krk a stal se nejrespektovanějším vězněm on sám. Jeho touha po krvi však nezmizela ani po propuštění z vězení.
V roce 1969 se začal zaměřovat na stopaře, které sbíral svým pohřebním vozem, který si koupil záměrně, protože prý pasoval k „jeho” hřbitovu, neboli místu, kde zakopával těla svých obětí. Muži i ženy umírali pomalu a trýznivě. Gaskins je mučil, škrtil a řezal, což mu přinášelo potěšení a pocit absolutní moci nad nimi. Tvrdil, že mu to pomáhalo při pocitu nevolnosti a nudě, kterou zaháněl i kanibalismem.
Později začal útočit na lidi, o kterých se domníval, že ho nějakým způsobem zesměšnili, a nevyhýbal se ani vlastní rodině. Po svém zatčení přivedl vyšetřovatele k pozůstatkům třiadvacetileté rodinné přítelkyně Doreen. Bez jakéhokoli pocitu viny jim řekl, že ji utopil a její dvouletou dceru udeřil sekerou do hlavy a znásilnil. Tvrdil, že to byl nejlepší sex jeho života.
Šíleného vraha nakonec odhalil jeho bývalý spoluvězeň Walter Neeley, který byl svědkem dvou vražd, které Donald spáchal. Gaskins se mu chlubil i dalšími vraždami, ale vyšetřovatelé mu dokázali jen osm z nich, za které dostal trest smrti.
Ve vězení spáchal Gaskins ještě jeden zločin. Rudolph Tyner, který také čekal na popravu za vraždu staršího manželského páru, se stal jeho poslední obětí. Syn zavražděných chtěl pomstu a přemluvil Gaskinse, aby Tynera zabil. Když se mu ho nepodařilo otrávit, přesvědčil Tynera, aby si na celu vzal malé rádio pro komunikaci. Rádio však obsahovalo plastickou trhavinu, a když si Gaskins a Tyner „volali“, ozval se šílený smích a následný výbuch. Gaskins se poté pokusil o sebevraždu podřezáním žil, ale lékaři ho zachránili, takže nakonec byl 6. září 1991 popraven na elektrickém křesle. Jeho poslední slova byla: „Jsem připraven.”
Zdroje informací:
https://www.thestate.com/news/local/article265690141.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Donald_Henry_Gaskins
https://www.crimemuseum.org/crime-library/serial-killers/donald-pee-wee-gaskins/
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
