Čas na změnu?
Dvakrát do roka. Tolikrát se průměrně objevují diskuze na téma zrušení střídání času. Letos tu máme o jednu vzrušivou debatu navíc, neboť lidé dostali možnost vyjádřit se v internetovém dotazníku, co si o změně času myslí. Tu možnost jim dala Evropská komise, která chce po vyhodnocení reakcí podat návrh Evropskému parlamentu, aby tuto nepřirozenost zrušil a tok času narovnal. Bude-li si to lid přát.
Je zde plno studií, které dokazují, že střídání času je škodlivé a my vybíráme jen namátkou: zvyšuje riziko infarktu, způsobuje deprese a nespavost, narušuje biorytmy. Střídání času snižuje produktivitu práce, a to už třeba jen kvůli tomu, že teď v práci čtete článek, který by nevznikl, kdyby se na na jaře a na podzim čas násilně neposouval.
Je zde také plno studií, které dokazují, že střídání času škodlivé není, případně že dopady uvedené ve studiích v předchozím odstavci jsou minimální. Ono vždy záleží, z jakého úhlu pohledu na problematiku koukáte.
Jako let letadlem
Přechod z letního na zimní čas (a obráceně) je vlastně jako takový let do jiného časového pásma se všemi jeho důsledky. Dvakrát ročně – při přechodu ze standardního pásmového času na letní a naopak. Jarní přechod na letní čas, kdy se vyspíme o hodinu méně, má stejný efekt jako lety na východ, bude se nám hůře usínat. Na podzim v podstatě „letíme“ na západ.
Stejně jako u pásmové nemoci, i zde dochází k rozhození biorytmů. Byť jde o pouhou jednu hodinu, lidské tělo si toho všimne. Důsledky jsou individuální. Psychicky narušení jedinci trpí více. U osob se špatným srdcem může zvýšený stres způsobený změnou času přivodit infarkt. To svým výzkumem potvrdil dr. Amneet Sandhu se svými kolegy z University of Colorado v Denveru. Stres pociťuje téměř každý, vždyť pondělní ráno po přechodu na letní čas lze oprávněně považovat za nejhorší ráno roku.
Ale není to tak úplně jednoduché. Ono bude špatně, ať s tím teď něco uděláme (tedy ne my, ale ti v Evropském parlamentu), nebo ať to necháme běžet, jak to je.
Internetový dotazník Evropské komise vyplnilo přes milion lidí. Například uváděli, že komplikace se změnou převažují nad výhodami, které by nám to mělo přinášet. Jako by se čas měnil už jen ze setrvačnosti. Dotazník sestával z několika otázek. Evropskou komisi zajímalo, jaké máte ze změnou času zkušenosti, zda byste podpořili zachování či zrušení střídání letního a zimního času. A z jakého důvodu. Bylo třeba také uvést, jak moc je to pro vás důležité téma. A nakonec zda byste v případě zrušení upřednostnili letní nebo zimní čas.
Jaký vybrat čas?
Poslední otázka je hodně důležitá. Protože kdybychom přešli na letní čas, znamenalo by to, že v zimě by slunce vycházelo až kolem deváté hodiny ráno. A naopak, pokud bychom se přiklonili k zimnímu času, což je vlastně náš standardní středoevropský čas, svítalo by v létě už po třetí hodině ranní.
Místo dlouhých letních večerů bychom tu měli dlouhá letní rána. Štěbetání ptáků by nás vytahovalo z postele o hodinu dříve. Je tu i třetí možnost, kompromis, že by se čas posunul o půl hodiny.
Zkázou by bylo, kdyby se zrušilo organizované střídání času a každý stát by se k tomu postavil po svém. Pokud bude střídání zrušeno, je nutné zavést stejný čas pro všechny. Zrušení střídání času by navíc provázel chaos a muselo by k němu dojít naráz v celé Evropské unii. Výsledky dotazníku nebudou závazné, takže i kdyby se všichni vyjádřili, že si chtějí střídání zrušit, nemusí se nic stát. Přeci jenom se o této otázce diskutuje už dlouho - a nic.
Tlak na zrušení přichází především ze severských zemí. Například z Finska, kde se pod petici za zrušení střídání času podepsalo 70 000 Finů. Pro země hodně na severu ztrácí střídání času své kouzlo úplně. Jenomže musejí v tomto ohledu držet krok spolu s ostatními zeměmi EU. Pro zrušení horují také Poláci, Litevci a Češi.
A zde si přečtěte 6 důvodů, proč je čas zrušit změny času!