Jedna z nejstarších potravin, oblíbený chleba, slaví celosvětově 16. října svůj svátek. V Česku sní každý 40 kilogramů chleba ročně. V poslední době se v jeho konzumaci zaznamenaly i zajímavé nové trendy.

Raději čerstvý častěji než velký jednou za čas

V posledních třech letech se snižuje výroba a prodej běžných „velkých“ chlebů, jako je Šumava, kmínový, konzumní o hmotnosti nad jeden kilogram, a naopak roste prodej chlebů o hmotnosti 500 až 900 gramů. Lze to přisuzovat tomu, že lidé se učí nevyhazovat tolik jídla jako v minulosti a nakupují jenom pro momentální spotřebu. „Druhým vlivem je výrazné zvyšování prodeje speciálních chlebů jako jsou různé vícezrnné či žitné, a také jsou viditelné tendence zvýšených prodejů krájených chlebů o hmotnosti od 240 g až 500 g,“ vysvětlil Pavel Meduna, šéf patnácti pekáren Globus.

tumblr_n8o6lzng2d1rsadwno1_500.gif

Na Moravě frčí podmáslový, západ Čech je pro vypečený

I u pouhého chleba platí klasické „jiný kraj, jiný mrav". Každá oblast po celém Česku má totiž své typické preference v chutích. „Morava má v oblibě chleby spíše světlejší, tedy často pšeničné. V moravských pekárnách máme také v sortimentu třeba podmáslový chléb. Severní a západní část republiky vyhledává více chleby žitno – pšeničné, a o trochu více vypečené. Ve východních Čechách jsou ve velké oblibě chleby kmínové. V Praze se pak mísí všechny trendy a chutě,“ řekl Pavel. Ať už jde o jakýkoli kraj, podle něj by se cena chleba v následujícím roce neměla zvyšovat. Podle dat Českého statistického úřadu byla v letos červnu průměrná cena jednoho kilogramu kmínového chleba 21,37 Kč. Nejlevnější byl na Plzeňsku a nejdražší pak na Královehradecku.

Kvásek by měl být základ. Bohužel není vždy

Podle pekařů je kváskový chléb základem řemeslného pekárenství a vlastně i lidského jídelníčku. Peče se již více než 5000 let a je pro člověka dobře stravitelný. Nabídka ale tak bohatá není. Zvyšují se totiž podíly prodejů zamražených polotovarů nebo již hotových mražených výrobků. „Tato situace mi vadí nejvíc právě v sortimentu chlebů. Tento způsob výroby považuji za nepřijatelný,“ vyjádřil znepokojení Pavel Meduna, jehož pekárny upečou okolo 18 tisíc kváskových chlebů denně. Kvalitní kváskový chléb má pevnou tmavohnědou kůrku, která při zmáčknutí praská, střídka uvnitř je přitom měkká a vláčná. Podle Meduny tak stále platí, že čerstvý a poctivě vyrobený chléb nelze nahradit ničím. „Vždyť už naši předci věděli, že když je chléb dobrý, člověk se ho nepřejí,“ uzavřel.