Komise v Indianě
Proti odkazům na Robina Hooda v učebnicích na amerických státních školách se postavila Thomas J. White, členka učebnicové komise ve státě Indiana. Robin Hood, který bohatým bral a chudým dával, byl pro ni typickým ztělesněním komunismu, jenž narušuje pořádek a právo.
White útočila také na kvakery (náboženské hnutí), protože jejich filozofií je „nevěřit ve vedení válek“, což dle členky komise Thomas J. White nahrávalo komunistům. Ačkoli později prohlásila, že nikdy neprosazovala odstranění textů o Robinu Hoodovi ze školních učebnic, i nadále tvrdila, že myšlenka „bohatým brát a chudým dávat“ je „oblíbenou politikou komunistů“.
V reakci na kritiku svého postoje pak kontrovala: „Protože se snažím dostat komunistické spisovatele z učebnic, je mé jméno pošlapáváno. Zřejmě prolévám krev, jinak by z toho nedělali takový problém.“ Reakce na obvinění White byly smíšené.
Robin Hood
Guvernér státu Indiana George Craig se postavil na obranu kvakerů, ale ustoupil od toho, aby se do problému s učebnicemi zapojoval. Státní inspektor školství šel v tomto ohledu dokonce tak daleko, že si knihu znovu přečetl, než se rozhodl, jestli by neměla být zakázána. Nabyl ovšem dojmu, že „se komunisté pustili do překrucování významu legendy o Robinu Hoodovi“.
Indianapoliský školní inspektor knihu také nechtěl zakázat a tvrdil, že na příběhu neshledal nic zvláště podvratného. V Sovětském svazu se komentátoři nad příběhem doslova rozplývali. Jeden z nich žertoval, že „zařazení Robina Hooda do komunistické strany může rozumné lidi jen rozesmát“.
Zakázané knihy
Současný nottinghamský „šerif“ byl z událostí v USA zděšen a řekl: „Robin Hood nebyl žádný komunista.“ Jakkoli se tato epizoda americké historie může zdát při zpětném pohledu úsměvná, hloupá a bizarní, útoky na svobodu projevu v době rudého strachu ve Spojených státech amerických vedly k tomu, že v 50. a 60. letech minulého století byla ve veřejných knihovnách a školách zakázána řada knih kvůli jejich údajně podvratnému obsahu.
Z regálů byly často stahovány například známé knihy Johna Steinbecka Hrozny hněvu či Johnny Got His Gun od Daltona Trumba. Také hollywoodské filmové produkce pocítily tlak, aby se přizpůsobily vhodnějším „celoamerickým“ tématům a příběhům, a rock and rollová hudba byla některými odsuzována jako hudba inspirovaná komunismem.
Zdroj: History, Wikipedia