27. listopadu roku 1095 pronesl papež Urban II. snad nejvlivnější projev středověku, který dal podnět všem následujícím křížovým výpravám, když s výkřikem „Deus vult!“ aneb „Bůh si to žádá!“ vyzval všechny křesťany v Evropě k válce proti muslimům s cílem získat zpět Svatou zemi.
Cesta ke Svatému hrobu
„...tato země, ve které žijete, obklopená z jedné strany mořem a z druhé strany horskými vrcholky, může stěží uspokojit mnohé z vás. Neoplývá bohatstvím, vskutku stěží poskytuje dosti potravy pro ty, kteří ji obdělávají. Proto se zabíjíte a pohlcujete jeden druhého. Zastavte tuto věčnou nenávist, zanechte sporů, upusťte od válek, zastavte je a utište všechny konflikty a spory. Začíná cesta ke Svatému hrobu. Zmocněte se země, která je hanebně obsazená, která však byla dána Bohem dětem Izraele a která, jak říká Písmo, oplývá mlékem a strdím...“ - (Urban II. dle Roberta Mnicha)
Urban II. na clermontském koncilu zcela otevřeně vyzval všechny křesťany ke znovudobytí Svaté země, čímž se rovněž snažil o jejich „sjednocení“ na poli Evropy. Zároveň mohl využít vyhlášení výpravy k tomu, aby získal navrch nad císařem Jindřichem IV., svým protivníkem v boji o investituru.
Majetek ve Svaté zemi
Urbanův válečný ryk vzbudil ohlas a zmobilizoval duchovní ke snaze získat v celé Evropě podporu pro křížovou výpravu proti muslimům. Celkem na Urbanovu výzvu k tažení na Jeruzalém zareagovalo 60 až 100 tisíc lidí.
Ne všichni, kteří se ozvali, tak učinili ze zbožnosti – evropští šlechtici se v mnohých případech nechali zlákat vyhlídkou na větší pozemkovou držbu a bohatství, které by z dobytí získali. Tito šlechtici byli zodpovědní za smrt mnoha nevinných na cestě do Svaté země i v ní a pohltili bohatství a majetek těch, které příhodně považovali za odpůrce své věci.
Dobytí Jeruzaléma
K počtu mrtvých přispěla i nezkušenost a nedostatek disciplíny křesťanských rolníků proti vycvičeným a profesionálním armádám muslimů. V důsledku toho byli křesťané zpočátku poráženi a jen díky přesile se jim nakonec podařilo zvítězit.
Papež Urban II. zemřel v roce 1099, dva týdny po pádu „muslimského“ Jeruzaléma – zemřel však dříve, než se zpráva o křesťanském vítězství dostala do Evropy. Byla to první ze sedmi velkých vojenských kampaní, které se odehrály v následujících dvou stoletích, a které jsou dnes známé jako křížové výpravy.
Jejich krvavé následky v bojích o „správnost víry“ pociťuje i současný svět. Urban II. byl v roce 1881 prohlášen římskokatolickou církví za blahoslaveného.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
