fb pixel Díl II.: Premiéra Novosvětské symfonie: Antonín Dvořák hledal inspiraci v tehdy kontroverzních černošských melodiích – G.cz
Vyhledávání

Díl II.: Premiéra Novosvětské symfonie: Antonín Dvořák hledal inspiraci v tehdy kontroverzních černošských melodiích

Zdroj: Gallica Digital Library, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=101281

16. prosince roku 1893 uvedla newyorská filharmonie ve světové premiéře Symfonii č. 9 E moll s názvem „Z Nového světa“. Pravděpodobně nejslavnější dílo českého skladatele Antonína Dvořáka bylo poprvé představeno světu v legendární Carnegie Hall.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 17.12.2022, 09:07

Světový úspěch

Hned následující den po světové premiéře 16. prosince 1893 hudební kritik deníku New York Times W. J. Henderson ve své recenzi označil toto dílo za „energické a krásné, které musí zaujmout místo mezi nejlepšími díly této formy vytvořenými od Beethovenovy smrti“.

V recenzi, která měla téměř dva tisíce slov, však nevěnoval všechnu pozornost chvále umělecké hodnoty a řemeslné kvality Novosvětské symfonie, ale spíše obhajobě kontroverzních, a nakonec i politických rozhodnutí, jež učinil její skladatel.

V době, kdy se skladatelé a kritici ve Spojených státech snažili najít a podpořit jedinečný americký zvuk, dílo českého emigranta Dvořáka naznačovalo, že základ takového zvuku nelze hledat v evropské tradici, ale spíše v hudbě Afroameričanů.

Národní hudba Ameriky

Antonín Dvořák, jenž byl již mezinárodně uznáván jako jeden z nejlepších žijících skladatelů symfonické hudby, se v roce 1892 ujal vedení nové hudební konzervatoře v New Yorku, zlákán tehdy nemyslitelně vysokým ročním platem 15 tisíc dolarů a úkolem, kterým jej pověřila mecenáška konzervatoře Jeannette Thurberová.

Dvořák měl ukázat Americe „zaslíbenou zemi a království nového a nezávislého umění – zkrátka a jednoduše vytvořit národní hudbu“. Ke zděšení některých kritiků měl Dvořák najít inspiraci k naplnění tohoto poslání v lidové tradici, kterou mnozí bílí Američané považovali za „primitivní“.

Ale jak Dvořák v květnu 1893 informoval deník New York Herald: „V černošských melodiích Ameriky jsem objevil vše, co je potřeba pro velkou a ušlechtilou hudební školu.“

Je to americké?

Ačkoli jej nejvýznamnější bostonský hudební kritik ještě několik let po smrti posměšně označil za „negrofila“, Dvořák našel nadšené přijetí mezi kritiky a milovníky hudby v New Yorku. „Je to americké?“ ptal se Henderson v závěru své recenze Novosvětské symfonie v Timesech.

„Odpověď na tuto otázku zcela závisí na postoji, který se americká veřejnost rozhodne zaujmout ke zdrojům inspirace Antonína Dvořáka.“ Následující století vývoje klasické i populární hudby prokázalo správnost hudební vize, kterou Dvořák poprvé vyjádřil ve svém díle, jež mělo premiéru před 130 lety.

Zdroj: History, Wikipedia

Podobné články

Doporučujeme

Další články