1. října roku 1946 bylo před Mezinárodním tribunálem pro válečné zločiny v Norimberku odsouzeno k smrti 12 vysoce postavených nacistických pohlavárů. Mezinárodní vojenský tribunál byl ustanoven po dohodě vítězných mocností, mezi které patřila kromě Velké Británie, Spojených států amerických a Sovětského svazu také Francie. Norimberský tribunál zahájil svou činnost 18. října roku 1945, přičemž proces probíhal až do 1. října následujícího roku.
Norimberský proces
Samotný norimberský proces započal 20. listopadu a trval téměř celý jeden rok, až do října následujícího roku. Vedl jej mezinárodní tribunál složený ze zástupců Spojených států, Sovětského svazu, Velké Británie a Francie.
Šlo o první proces svého druhu v historii a obžalovaní čelili obviněním od zločinů proti míru až po válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Obvinění byla tedy primárně následovná: Účast na spiknutí nebo společném plánu ke spáchání zločinů proti míru; Plánování, příprava, rozpoutání a vedení útočných válek a dalších zločinů proti míru; Válečné zločiny; Zločiny proti lidskosti.
V procesu figurovali nejvyšší prominentní nacisté a nacističtí vůdci. Mezi těmi, kteří byli odsouzeni k smrti oběšením, byli například Joachim von Ribbentrop, nacistický ministr zahraničních věcí, Hermann Göring, zakladatel gestapa a šéf německého Luftwaffe či Wilhelm Frick, ministr vnitra.
Tresty smrti
Sedm dalších, včetně Rudolfa Hesse, bývalého zástupce Adolfa Hitlera, dostalo tresty odnětí svobody v rozmezí od 10 let až po doživotí. Tři obžalovaní byli zproštěni viny. „Soudným dnem“ se stal 16. říjen 1946.
Toho dne bylo 10 architektů nacistické válečné politiky jeden po druhém oběšeno. Hermann Göring, jenž byl při vynesení rozsudku nazván „vůdčím válečným agresorem a tvůrcem represivního programu proti Židům“, spáchal sebevraždu jedem v předvečer plánované popravy.
Vůdce nacistické strany Martin Bormann byl odsouzen k smrti v nepřítomnosti, až později se zjistilo, že zemřel v Berlíně na konci války. Oběšen byl například také Wilhelm Keitel, Julius Streicher či Alfred Jodl.
Doživotí a tresty odnětí svobody
Doživotí dostal kromě Rudolfa Hesse také Walter Funk, ministr hospodářství, a Erich Raeder, vrchní velitel námořnictva. Ke dvaceti letům vězení byl odsouzen Baldur von Schirach, vůdce sdružení nacistické mládeže Hitler-Jugend, a Albert Speer, Hitlerův architekt a ministr zbrojní výroby.
Další nacističtí pohlaváři obdrželi tresty odnětí svobody v rozmezí 10 až 15 let. Osvobozeni pak byli Hjalmar Schacht, prezident říšské banky, Hans Fritzsche, vedoucí říšského rozhlasu, a Franz von Papen, bývalý kancléř a velvyslanec v Rakousku a Turecku. Americká okupační správa následně v Norimberku vedla ještě tzv. „následné norimberské procesy“, které probíhaly v americké okupační zóně.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
