Bitva u Dien Bien Phu, která se odehrála mezi 13. březnem a 7. květnem roku 1954, byla rozhodujícím vietnamským vojenským vítězstvím, jež přineslo definitivní konec francouzské koloniální nadvlády ve Vietnamu. V důsledku bitvy došlo také k následnému rozdělení země na komunistický Severní Vietnam a protikomunistický Jižní Vietnam, což vytvořilo ideální politický rámec pro pokračující konflikt a následnou válku ve Vietnamu.
Bitva u Dien Bien Phu
13. března roku 1954 začalo dělostřelectvo Viet Minhu pod rouškou tmy ostřelovat jednu z francouzských obvodových posádek a armáda posléze oblehla francouzskou základnu. Následujícího dne se Giápovu dělostřelectvu podařilo vyřadit z provozu přistávací dráhu a jednotkám pak zajmout další obvodovou posádku.
Po dobu dalších dvou měsíců se síly Viet Minhu uchýlily k zákopové válce, se kterou jsme se setkali zejména v rámci první světové války. Ze zákopu do zákopu se postupně a velice obezřetně přibližovaly k francouzským liniím, francouzské letectvo navíc muselo s těžkými ztrátami shazovat zásoby pomocí padáků. Během bitvy ztratilo 62 letadel, přičemž dalších 162 bylo poškozeno.
Francouzi se urputně bránili, po celou dobu Viet Minhské ofenzívy však ustupovali. Do 22. dubna 1954 se Giápovým silám podařilo dobýt 90 procent přistávací dráhy, což francouzskou armádu znatelně ochromilo. Lidské ztráty byly obrovské, a to na obou stranách, vítězila však zcela jednoznačně jedna strana.
Obrovské francouzské ztráty
Bitva dospěla ke svému konci až 7. května, když ztroskotal poslední kousek francouzského odporu a vietnamský voják vítězně stanul na vrcholu dobytého francouzského velitelství, na kterém mával červenožlutou vlajkou Viet Minhu. Důsledkem 57 dnů dlouhé bitvy byla totální a absolutní porážka francouzské armády, jež ztratila více než dva tisíce vojáků zabitých v boji a téměř jedenáct tisíc dalších, kteří byli zajati.
Domů se vrátilo přibližně jen 3 300 francouzských zajatců – tisíce lidí zemřely v zajetí, když Francouzi vyjednávali v rámci ženevské konference roku 1954 o svém odchodu z Indočíny. Podmínky mírové dohody z července 1954 byly poměrně jasné. Požadovaly dočasné rozdělení Vietnamu na severní a jižní, což mělo být zakončeno sjednocenými národními volbami v roce 1956.
Volby se však nakonec nikdy nekonaly a na vietnamském území vznikly dvě naprosto odlišné země – komunistický Severní Vietnam podporovaný SSSR a Čínou a Jižní Vietnam, podporovaný Spojenými státy a některými jejich spojenci. Zde však palčivá situace vietnamské nezávislosti nekončí. Povstalci v Jižním Vietnamu se spojili jako Viet Cong a s podporou Severního Vietnamu a jeho armády se Viet Cong pustil do dlouhé partyzánské války, aby ochromil rostoucí americký vliv.
Druhá válka v Indočíně a komunistický Vietnam
Tato aktivita vedla až k tzv. válce ve Vietnamu, někdy označované za druhou válku v Indočíně, která se táhla od 50. let až do 70. let dvacátého století. Až v roce 1973 Spojené státy své bojové jednotky z území stáhly. O dva roky později, 30. dubna roku 1975, pak padl Jižní Vietnam a Vietnam se stal jednotnou a nezávislou komunistickou zemí. Původní hlavní město, Saigon, bylo přejmenováno na Ho Či Minovo město.
Zajímavostí je, že Dien Bien Phu je dnes navštěvovanou turistickou atrakcí Vietnamu. Nachází se zde muzeum a velká část původního bojiště zůstala zachována, včetně francouzských obranných opevnění, francouzského velitelství či komplexu velitelství Viet Minhu. Pravidelné komerční lety z Hanoje navíc přistávají na úplně stejné přistávací ploše, na které v minulosti přistávaly francouzské letouny – s tím rozdílem, že plocha je nyní vydlážděna betonem.
Zdroje: Česká televize, History, Wikipedia
Podobné články
Martin Miko
Jana MrákotováDoporučujeme
