Když byl v roce 1943 italský diktátor Benito Mussolini svržen, připraven o moc a následně zatčen, Itálie začala jednat se spojenci o podmínkách své kapitulace. Adolf Hitler se na zradu svého evropského spojence připravoval, souběžně s tím plánoval i osvobození svého starého přítele Mussoliniho. Il Duce byl držen na různých místech a neustále pod dohledem italské vojenské policie, proto bylo pro jeho záchranu nutné zřídit speciální záchranné komando.
Nešťastný rok Benita Mussoliniho
Rok 1943 nebyl pro italského diktátora Benita Mussoliniho ničím příjemným. Jeho touha ovládnout celou severní Afriku skončila potupnou porážkou, jeho katastrofální rozhodnutí poslat morálně rozložené jednotky na východní frontu proti stále sebevědomějšímu Sovětskému svazu mělo za následek obrovské ztráty a invaze Spojenců na Sicílii přinesla druhou světovou válku přímo na italské území.
Na rozdíl od Německa, kde Adolf Hitler a jeho nejužší kruh vládli zemi železnou pěstí, měla Itálie stále krále a radu, která mohla, pokud by si to přála, zbavit úřadu stále zoufalejšího Mussoliniho. Když nastal červenec, Il Duce měl jediný cíl – vydržet u moci co nejdéle. V situaci, kdy nad Římem kroužily v „hejnech“ spojenecké bombardéry, byl však tento cíl spíše utopií. Itálie toho měla již dost.
Svržení diktátora
Zuřiví členové Mussoliniho vlády se obrátili proti svému vůdci, což vyvrcholilo hlasováním Velké rady 24. července o nedůvěře. Následující den byl Il Duce povolán do paláce krále Viktora Emanuela III. na „jedno z pravidelných dvoutýdenních setkání“ – alespoň to si Mussolini myslel. Král mu však sdělil, že jej nahrazuje maršál Pietro Badoglio. „Itálie se zhroutila. Vojáci už nechtějí bojovat. V tuto chvíli jste nejnenáviděnějším mužem v Itálii,“ řekl král zhroucenému diktátorovi.
Mussolini byl zprávou šokován a palác opustil. Itálii vládl od roku 1922 a nyní byl bez okolků zbaven úřadů poté, co ho zradili členové jeho vlastní vlády. Jeho nálada navíc značně potemněla, když byl okamžitě zatčen příslušník italské vojenské policie a na příkaz krále uvězněn.
Operace Dub
Itálie byla na spadnutí, navíc vyjednávala se spojenci o podmínkách kapitulace, přestože nacistické Německo ujišťovala o své věrnosti a loajalitě. Hitler se potenciálního spojenectví mezi Itálií a Spojenci obával natolik, že rozhodl, že jediným možným řešením je anektovat bývalé italské území a zachránit Mussoliniho ze zajetí.
Italové se domnívali, že by se Hitler mohl pokusit o záchranu Mussoliniho, a tak bývalého diktátora od jeho zatčení neustále přesouvali. Hitler však s touto taktikou prozíravě počítal, a tak vyslal do Itálie hauptsturmführera Skorzenyho, aby Mussoliniho vystopoval a pokusil se jej zachránit.
Záchrana Benita Mussoliniho dostala krycí označení „Operace Dub“. Skorzeny byl zkušeným vojákem – byl účasten invaze do Sovětského svazu v roce 1941 a poté, co byl v roce 1942 zasažen šrapnelem do zátylku, za což obdržel Železný kříž, byl převelen do štábu v Berlíně. Tam začal vyvíjet techniky pro nekonvenční válečné komando.
Zdroje: SkyHistory, Wikipedia
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
