Dne 16. listopadu roku 1532 Francisco Pizarro, španělský objevitel a conquistador, nastražil prohnanou past na inckého císaře Atahualpu. S méně než 200 muži proti několika tisícům vylákal Pizarro Atahualpu na hostinu na císařovu počest. K hostině však nedošlo, neboť v tu chvíli padl důvěřivý Atahualpa do Pizarrovy nastražené pasti.
Incká říše
V roce 1532 se incká říše zmítala v občanské válce, která zdecimovala obyvatelstvo a rozdělila loajalitu lidí. Atahualpa, mladší syn bývalého inckého vládce Huayny Capaca, právě sesadil svého nevlastního bratra Huascara a snažil se sjednotit své království, když v roce 1531 přicestoval conquistador Pizarro se souhlasem španělského krále Karla V.
Cestou do hlavního města Inků se Pizarro dozvěděl o válce a začal verbovat vojáky, kteří byli stále věrní Huascarovi. Pizarro se s Atahualpou setkal nedaleko Cajamarky, malého inckého městečka zastrčeného v údolí And.
Hostina, nebo past?
Pizarro vyslal svého bratra Hernana jako vyslance a pozval Atahualpu zpět do Cajamarky na hostinu na počest Atahualpova nástupu na trůn. Ačkoli měl s sebou v horách téměř 80 000 vojáků, Atahualpa souhlasil, že se hostiny zúčastní pouze s 5 000 neozbrojenými muži, tedy „skromnou“ osobní ochrankou.
Přivítal ho Vicente de Valverde, mnich cestující s Pizarrem. Zatímco Pizarrovi muži vyčkávali, Valverde naléhal na Atahualpu, aby konvertoval ke křesťanství a přijal Karla V. za panovníka.
Masakr
Atahualpa troufalou nabídku rozzlobeně odmítl, což Valverdeho přimělo dát Pizarrovi pokyn k zahájení palby. Pizarrovi muži začali sevřené Inky masakrovat.
V těsné pasti se panikařící inčtí vojáci stali pro Španěly snadnou kořistí. Palba byla konstantní, neozbrojení inčtí vojáci se neměli jak bránit. Šlo o jednostranný boj, císař Atahualpa byl bez šance.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
