Mocná a obrovská aztécká říše definitivně padla roku 1521 pod vytrvalým nátlakem španělských conquistadorů, zejména pak v souvislosti s přičiněním proslulého Hernána Cortése. 13. srpna roku 1521 pak po dlouhém a vytrvalém tříměsíčním obléhání dobyly španělské síly pod Cortésovým velením Tenochtitlán, hlavní město aztécké říše. Cortésovi muži město srovnali se zemí a zajali Cauthémoca, posledního nezávislého aztéckého císaře. Na ruinách zničeného Tenochtitlánu bylo zbudováno město Ciudad de México a položeny základy nového španělského místokrálovství, takzvaného Nového Španělska.
Aztécká říše a Tenochtitlán
Tenochtitlán byl založen v roce 1325 n. l. potulným kmenem lovců a sběračů na ostrovech v jezeře Texcoco poblíž dnešního Mexico City. Během pouhého jednoho staletí se tato civilizace rozrostla až do obrovské a mocné aztécké říše, a to zejména díky na svou dobu velice pokročilému systému zemědělství.
Říše ovládla střední Mexiko a s nástupem Montezumy II. v roce 1502 dosáhla své největší velikosti, když sahala daleko na jih, pravděpodobně až do dnešní Nikaraguy. V té době držela říši pohromadě především aztécká vojenská síla a Montezuma II. se velice aktivně pustil do zřizování byrokracie (v původním smyslu vláda úředníků) a vytváření provincií, které by platily hold císařskému hlavnímu městu Tenochtitlánu.
Je nutné si uvědomit, že aztécká říše nebyla ani zdaleka jakýmsi domorodým „přátelským sdružením“ tamějších národů, ale dobyvačným hegemonem. Dobyté národy přímo nenáviděly aztécké požadavky na různé pocty a náboženské oběti, které musely skládat, ale aztécká armáda držela jakékoli možnosti povstání na uzdě.
Hernán Cortés
Mezitím se objevil Hernán Cortés, mladý šlechtic narozený ve Španělsku. Už tou dobou měl silné postavení – v roce 1511 se plavil s Diegem Velázquezem dobýt Kubu, a dokonce byl dvakrát zvolen starostou Santiaga, hlavního města Hispanioly v Karibiku.
V roce 1518 byl jmenován kapitánem nové španělské expedice na americkou pevninu. Velázquez, guvernér Kuby, později rozkaz zrušil a Cortés tak odplul bez povolení. Navštívil pobřeží Yucatánu a v březnu roku 1519 přistál s 500 vojáky, 100 námořníky a 16 koňmi v Tabasco v Mexickém zálivu.
Právě na tomto místě zvítězil v bitvě nad místními indiány a získal otrokyni Malinche, později pokřtěnou na Marinu, která se stala jeho milenkou a po čase mu porodila syna. Mimo jiné dobře znala Aztéky i Mayskou říši a sloužila Cortésovi jako tlumočnice.
Expedice pokračovala po mexickém pobřeží, kde Cortés založil město Veracruz, hlavně z toho důvodu, aby se tamější kolonií nechal zvolit „generálem“ a setřásl ze sebe tak autoritu Velázqueze. Tímto krokem učinil Cortés sám sebe odpovědným pouze španělskému králi Karlu V.
Vycvičil vojsko a spálil lodě
Ve Veracruzu Cortés posléze vycvičil armádu a také spálil své lodě, a to z jednoduchého důvodu – chtěl si u svých poddaných zajistit absolutní věrnost během plánovaného dobývání aztéckých držav. Měl tak jistotu, že nikdo nedezertuje a na lodích neodpluje.
Poté, co se dozvěděl o politických sporech v aztécké říši, rozhodl se odvést své síly do mexického vnitrozemí. Na cestě do Tenochtitlánu se střel s místními indiány, ovšem mnozí z nich, včetně národa Tlaxcaltéců, se stali jeho spojenci. Proč? Protože se dozvěděli o Cortésově „ušlechtilém“ plánu – dobýt aztéckou říši a podrobit si aztécké vládce. Jak již bylo řečeno, tamější národy aztécký útlak nenáviděly, tehdy navíc ještě netušily, že pod nadvládou kolonizátorů může být situace ještě horší.
Když se Montezuma II. dozvěděl o Cortésově příchodu s jeho „děsivými“ válečnými koňmi a sofistikovanými zbraněmi, pokusil se španělského conquistadora koupit, ale ten se od svého cíle nenechal odradit. 8. listopadu roku 1519 bylo Španělům a jejich 1000 tlaxcalteckým válečníkům povoleno vstoupit bez jakéhokoli většího odporu do Tenochtitlánu.
Montezuma pojal podezření, že se jedná o božské vyslance boha Quetzalcatla, o kterém se prorokovalo, že se vrátí z východu v roce „Jednoho rákosu“, což v aztéckém kalendáři příhodně vycházelo na rok 1519.
Španělé byli uvítaní s velkými poctami a Cortés se chopil příležitosti a začal využívat Montezumu jako rukojmí, prostřednictvím nějž mohl vládnout říši. Cortésova partnerka Marina mu byla v tomto období velkou oporou, neboť především díky její pomoci se Cortésovi podařilo přesvědčit Montezumu, aby spolupracoval.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
