Děti, které rodiče nutí k vegetariánství nebo veganství, jsou k úrazům náchylnější, říká lékař Tomáš Pešl – G.cz
Vyhledávání

Děti, které rodiče nutí k vegetariánství nebo veganství, jsou k úrazům náchylnější, říká lékař Tomáš Pešl

Zdroj: Kolečko, nadační fond/www.kolecko.cz

Na 17. října připadá Světový den úrazů. Připomíná se každoročně od roku 1992, kdy jej vyhlásila Organizace spojených národů. Cílem bylo na úrazy upozornit a připomenout také nutnost jejich prevence. Jedním z těch, pro které jsou úrazy, a to konkrétně dětské, dennodenním chlebem je doc. MUDr. Tomáš Pešl, Ph.D., přednosta Kliniky dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 17.10.2020, 09:07

Byť se nám může nyní zdát, že jediným zdravotním problémem současnosti je nákaza novým typem koronaviru, rozhodně tomu tak není. Úrazy patří stále k velkým problémům, dost často bohužel končí fatálně. Podívejme se na pár čísel. Statistiky udávají, že ve světě ročně přijde o život „jen“ kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání cca 2,3 milionu mužů a žen.

Další kategorií jsou dětské úrazy, které v Česku stále patří mezi nejčastější příčinu úmrtí dětí a mladých dospělých. Statistické údaje, zveřejněné na webu Hygienické stanice hl. m. Prahy, mluví jasně. V Česku na následky úrazu zemřelo celkem 136 dětí ve věku 0–19 let a v chirurgických ambulancích bylo ošetřeno celkem 329 417 úrazů dětí ve věku 0–14 let a 230 941 úrazů ve věku 15–19 let (tato dostupná konkrétní data jsou z roku 2015 a čísla se příliš nemění, proto jsme je pro názornost použili). To rozhodně nejsou malá čísla.

Obrátili jsme se proto na doc. MUDr. Tomáše Pešla, Ph.D., přednostu Kliniky dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Docent Pešl se problematice dětských úrazů věnuje i mimo kliniku. Je členem správní rady nadačního fondu Kolečko, jenž se zaměřuje na prevenci dětských úrazů a také na pomoc těm, kteří se s úrazy bohužel setkali.

Životní styl a úrazovost

Dnes je Světový den úrazů. Sledujete nějaký vývoj, pane přednosto, co se typů dětských úrazů týká? Má na ně vliv například i jiný životní styl? Neustále se říká, že děti se méně hýbou, mají nadváhu.

Máte pravdu. Životní styl se na dětské úrazovosti podílí velmi významně. V současné době na našem pracovišti vídáme tři typy dětských pacientů. Jedni jsou výrazně fixováni na sedavý životní styl u počítačů, knih anebo televize s vyšší konzumací různých pochutin. U těchto dětí vídáme klasická dětská poranění, jako je poranění předloktí a loktů, nebo v oblasti kolene a hlezenního kloubu, ale jsou komplikována objemnější tělesnou proporcí dětí; konzervativní léčba většinou selhává a musíme přistupovat k léčbě operační. Druhá kategorie jsou děti „normální“, tedy s běžnou aktivitou, a i tady se setkáváme většinou s klasickými dětskými úrazy, ale protože děti mívají normální fyziognomii, pak i léčba probíhá „standardně“. No a ta třetí kategorie, to jsou děti, které inklinují k adrenalinovým sportům, a u nich se setkáváme s úrazy vzniklými vysokou energií a tomu i odpovídá vyšší stupeň poškození poraněných oblastí. U této kategorie jsou poranění komplikovanější a i léčba pak vyžaduje větší úsilí jak ze strany léčebného týmu, tak i pacientů a jejich rodičů.

Jsou některé děti ke zraněním náchylnější a proč? Teď nemám na mysli to, že některé jsou třeba méně obratné, ale spíš například z pohledu výživy.

Tady je odpověď trochu komplikovanější. Existují určitá onemocnění, která k vyšší úrazovosti vedou, například „vrozená vyšší lomivost kostí“. Onemocnění jako byla rachitida jsou už vysloveně raritní. Občas se setkáváme s dětmi, které rodiče nutí do alternativní výživy vegetariánské, výjimečně i veganské. Tyto děti mají pak skelet křehčí a náchylnější na úraz. Zachytili jsme i malé dítě s výraznou poruchou výživy ve smyslu rachitidy, tedy křivice, kdy rodiče dítěti „v dobré víře“ podávali veganskou stravu a zabraňovali slunění. Výsledkem byla výraznější lomivost kostí, ale i jejich komplikovanější léčba a hojení. Úpravou celkového režimu, na který rodiče rychle přistoupili, se stav brzy normalizoval, ale následky si dítě ponese celý život. To jsou ale skutečně spíše raritní případy.

Mrazí nás z neorganizovaných aktivit

Které dětské úrazy jsou v současnosti nejčastější?

Tak nejčastější jsou ta běžná dětská poranění, tedy především poranění skeletu, a z takzvaných orgánových poranění jde o lehčí poranění mozku, tedy otřesy mozku. Vy se ale asi ptáte na to, jestli se nějaká poranění v současné době nevyskytují častěji, nebo jestli nějaká aktivita nevede k větší úrazovosti. V tomto případě je třeba se zmínit o takzvaném street parkouru. Toho se účastní jak zkušení, šikovní, tak i začátečníci a nešikovní. No a výsledek si umíte představit. Dále jsou to stále populární pojízdná prkénka, která jsou také jistými dodavateli poraněných pacientů. Také jsou čím dál tím častější poranění pádem z koně. Nejtěžší poranění jsou ale stále ta z dopravních nehod, ať už jde o poraněné chodce, tak i spolujezdce.

Sportovat se má, to je bez debat, ale jsou aktivity, ze kterých vás jako lékaře obrazně řečeno mrazí? Které sporty jsou nejrizikovější?

Organizovaný sport není tím nejčastějším dodavatelem. To, z čeho mě skutečně „mrazí“, jsou neorganizované aktivity dětí v lanových centrech, různých sofistikovaných prolézačkách, funparcích a jumpparcích. Tam jsou většinou děti bez významného dozoru dospělých a odkázány samy na sebe a okolo skotačící děti. Odsud pak přivážejí v celku komplikovaná poranění skeletu.

Hodně se diskutuje o ochranných pomůckách, jako jsou například helmy na kolo, lyže. Zrovna tyto jsou bezpochyby opodstatněné a jejich používání je důležité. Existují ale i takové pomůcky, které jsou spíše na škodu právě z pohledu dětských úrazů?

Správně používané ochranné pomůcky určitě snižují dětskou úrazovost a je velmi důležité, aby se děti tyto pomůcky naučily používat automaticky. Helmy na kolo, skateboardy, kolečkové brusle a lyže výrazně snížily počet a tíži poranění hlavy a mozku. Chrániče na zápěstí, lokte a kolena sice zlomenině nezabrání, ale chrání kůži, a tím i zjednodušují případnou další léčbu poranění. Všechny homologované pomůcky by měly zdraví chránit. Je třeba se vždy poradit i o tom, jak je používat. Podomácku vyrobená, nebo špatně používaná pomůcka pak ublížit může. Teď mám na mysli třeba velmi často viděné špatně upevněné helmy na kolo. Při pádu se pak smeknou, neochrání a mohou naopak i způsobit nepříjemné poranění.

Covid ovlivnil i naši kliniku

Žijeme v době, kterou nyní ovládá onemocnění covid-19. Dotýká se tento fakt i vaší kliniky? Museli jste například omezovat zdravotní péči?

Covid-19 samozřejmě činnost naší kliniky ovlivnil a ovlivňuje zásadně. Ne tím, že bychom byli zavaleni pacienty s covidem, ale musíme se řídit určitými hygienickými standardy a nařízeními, které chod pracoviště zásadně ovlivňují na všech úrovních péče. Zdravotníci jsou ale zvyklí se přizpůsobovat různým hygienickým režimům podle potřeby, a tak se to všechno daří zvládat. Že je to ale náročné na psychiku jak naši, tak i pacientů, je jistě pravda. K omezení péče došlo jen vloni na jaře, ale o akutní pacienty a ty, jejichž stav péči vyžadoval, jsme se mohli postarat v jakékoliv době. Jen ta různá opatření nám potřebnou péči komplikovala.

TÉMATA

Podobné články

Doporučujeme

Další články