Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Musíte ale vědět, jak správně foukat do řevnice.
Vábení divé zvěře a jelenů zvláště může na první pohled i poslech vypadat jako prapodivná minoritní stařecká zábava, ale stačí se blíže podívat a zaposlouchat, abyste zjistili, že to tak úplně neplatí.
Svou audiovizuální podobou je tahle činnost možná víc než prapodivná, poněkud minoritní je rozhodně (což je nakonec kvůli těm zvukům asi i dobře), ale stařecká není vůbec, věnují se jí lidé všech věkových kategorií. A dokonce u nás každoročně pořádají soutěže, přičemž našemu českému i evropskému mistrovi nebylo ještě třicet.
Tady máte deset věcí, které o téhle náročné disciplíně stojí za to vědět.
1. Nemusíme střílet, budem jen si ‚povídat‘
profimedia-0090152097.jpg
Soutěžící na jednom z největších evropských mistrovství ve vábení jelenů v německém Dortmundu. (Foto: Profimedia.cz)
Vábení jelenů a divé zvěře vůbec vzniklo původně jako nezbytná doprovodná dovednost k úspěšnému lovu, jenže to bylo v dobách, kdy ještě neexistovaly precizní dalekonosné zbraně s dalekohledy a bylo třeba přilákat zvěř co možná nejblíže, aby se lovec trefil. Dnes už je vábení většinou jen taková ‚libůstka‘ sloužící k předvedení svého hlasového umu před jinými lovci a samozřejmě také před vábenou zvěří – jak říká několikanásobný mistr republiky ve vábení jelenů Jan Brtník: „Jsme spokojení, když se nám na naše volání nějaký jelen ozve a komunikuje s námi.“
2. Bolševníkové stvoly, rohy, mušle a třídílné řevnice
vabnicky_jelenu.png
Hlas jelena se dá napodobit na různé přírodní útvary s velkou rezonanční plochou. (Foto: Profimedia.cz)
Přilákat divou zvěř můžete na ledasco, třeba i na zvuk vydávaný pomocí dovedně složených dlaní – možná si ještě vzpomenete, jak jste v dětství zkoušeli napodobit hlas sovy foukáním přes pevně sepjaté dlaně nebo hlas káněte pomocí dlouhého listu trávy ostřice vloženého mezi prsty. Na jeleny (a jinou spárkatou i černou zvěř) ovšem potřebujete složitější nástroj.
„Už odmala jsem se pokoušel napodobovat troubení jelenů na různé věci – suché stvoly od bolševníku, cylindr od petrolejky, špulku od nití...“ prozradil nám mistr republiky ve vábení jelenů Jan Brtník. „Ale aby se zvuk dobře nesl a doputoval až k jelenovi, potřebujete předmět s velkou rezonanční plochou, třeba vydlabaný volský roh.“
Vedle rohů se na soutěžích používají i řevnice (odborný název pro vábící nástroje) z obřích mušlí (tritonek) nebo speciální nástroje z dřevěné drtě a lakovaného tvrdého papíru, které mají vytahovatelný díl pro správnou modulaci jeleního hlasu.
3. Muži vs. ženy
Na rozdíl od jiných vábniček, kde stačí jen umět správně fouknout a je z vás srnec, straka, zajíc nebo myš, musíte do jelení vábničky sami vyluzovat příslušný chrčivě brumlavý tón. To většinou diskvalifikuje vábitele, kteří ještě nedosáhli puberty a nezačali mutovat. Také ženy to mají v tomhle případě složitější, přesto se ale v určitém menšinovém poměru účastní vábitelských soutěží a jsou v nich úspěšné.
4. Trpělivost, dobrý sluch a imitační schopnosti
Naučit se vábit jelena je jednoduché – stačí poslouchat nahrávky jelenů nebo chodit v době říje přímo do lesa, a pak co nejlépe napodobit jeho hlas. Tolik teorie, jenže praxe je složitější. Někdo se to učí odmala, přesto ale nikdy hlas jelena nedokáže věrně napodobit, jiný začne v pokročilejším věku a za pár let už nikdo nepozná, zda troubí jelen, nebo on. „Záleží, jaký máte hudební sluch a hlas – tedy jak dobře dokážete vyprodukovat ze svého hrdla hluboký a drsný zvuk,“ říká Jan Brtník.
5. Opakování matka jeleního hlasu
Troubení jelena je záhodno si jednou denně lehce procvičovat, aby krk nevyšel ze cviku – jinak hrozí, že se rozkašlete, když začnete znovu troubit po delší prodlevě.
6. Mladý vs. starý jelen
Předchozí bod platí hlavně u starých jelenů s nízko posazeným hlasem. U hlasů mladších jelenů může být trénink volnější, protože ti spíš bučí jako krávy. Ve fonetickém přepisu vydávají nejmladší jeleni zvuk „áúúúúa“, středně staří „éúúúúa“ a ti nejstarší pak „öúúúúa“ (ö = tvrdé německé přehlasované e).
7. Proč jelen, a ne laň?
Možná vás ta otázka už také napadla: proč se vlastně jelen vábí na hlas jelena, a ne laně? Protože vábitelé ho chtějí vyprovokovat – jelen v době říje neustále hlídá své stádo laní proti sokům a jakmile nějakého zaslechne ve svém okolí, začne mu dávat najevo, že tady je pánem on. Z jeho troubení pak mohou vábitelé poznat, kde se nachází a opatrně se k němu po směru větru přiblížit.
8. Nehrozí nebezpečí?
Mohlo by se zdát, že špičkový vábitel dokáže jelena zmást tak, že ho bude považovat za svého soka a vypraví se jej zlikvidovat. Jenže jelen nemá žádnou potřebu se někam hnát, musí hlídat své laní stádo, aby mu do něj nepřivandrovali jiní jeleni. Čím větší ho má, tím víc se kolem něj naběhá a během říje tak jeleni běžně shodí až třetinu své váhy.
„Kdysi večer jsem pozoroval jelena s patnácti laněmi, na které doráželo ze všech stran několik jiných, mladších jelenů a on je chudák nestačil odhánět,“ vzpomíná Jan Brtník. „Když jsem ho pak uviděl druhý den ráno, stál tam unavený už jenom se dvěma.“ Je tedy vysoce nepravděpodobné, že by měl jelen čas a náladu na lidského vábitele zaútočit.
9. Počet vábičů
V Česku je několik desítek profesionálních vábičů, kteří se účastní soutěží u nás i v zahraničí, ale jak říká Jan Brtník: „Znám spoustu myslivců, kteří to umějí daleko lépe než já, ale na žádné soutěže nejezdí. Možná je jich u nás až několik tisíc, ale vědí o nich jenom nejbližší kolegové a pak samozřejmě ti jeleni. I když ani ti ne, protože je považují za jiné jeleny.“ Nicméně naši vábitelé se ve světě rozhodně neztratí, například Jan Brtník, kdysi nejmladší a dnes již několikanásobný mistr republiky ve vábení jelenů vyhrál i prestižní evropské vábitelské mistrovství v Dortmundu.
10. Letní mistrovství v podzimních dovednostech
Proč vlastně píšeme o vábení jelenů teď na začátku léta, když období říje začíná až zhruba za půl roku? Protože vábitelé musejí nejenom celoročně trénovat, ale i soutěže ve vábení probíhají v různé roční doby. Jejich vyvrcholením je Mistrovství ČR pořádané v rámci Národní myslivecké slavnosti v Hluboké nad Vltavou, které se letos koná 25. června, což už je prakticky za chvíli. A své předchozí tituly tu bude i letos znovu obhajovat Jan Brtník. Více o akci najdete ZDE.
A pozor! Blíží se divoká Noc lovců!
V kalendáři si poznačte 27. květen 2016 a do mapy Prahy zaražte špendlík u vysočanské Kolbenky.
Právě to je datum a místo konání Noci lovců, unikátní akce Jägermeisteru, kde se seznámíte s novým konceptem zábavy nazvaným Nepřestávejte lovit a na níž vystoupí jako headliner James Cole, který poprvé v Praze veřejně představí tracky ze svého nového alba.
Sledujte Snapchat JägermeisterCZ a Facebook Jägermeister, kde vám budeme postupně odhalovat další indicie k programu.
Lístky za stovku jsou k dostání ZDE – ale pozor, jejich zásoba se každým dnem tenčí!
Podobné články
Komerční článek
Martin Miko
Markéta LukáškováDoporučujeme
