Zkusila jsem hodně: stovky různých mužů, drogy, alkohol. Nakonec se mi podařilo pád do hlubin zastavit a peklo v sobě nechat zamrznout. Nejsem naivní, abych si myslela, že led ve mne nemůže roztát a já začnu žít tak, jak nechci. Prostředí malého moravského města, kam jsem se provdala, je ale tak svazující, že mi pomáhá se udržet a neuvolnit mé zkrocené emoce. Co je pro někoho deprimující, pro mne osvěžující. Neuvádím zde své jméno, můj pseudonym ale odkazuje na minulost. Azazel je v židovské Bibli nadpřirozená bytost, někdy označovaná jako padlý anděl. Budu vám v několika dílech vyprávět svůj příběh. Někdo ho odsoudí, někdo se v něm pozná, někoho vzruší. Vše začalo ještě před pubertou. Je zvláštní, že jako děti jsme zakoušeli stejné věci, ale u vlastních dětí si nepřipouštíme, že jsou schopny stejných zážitků. Vidíme v nich spíše nevinné andělíčky než obraz nás samých.      Foto: Ignác Stříž Poprvé v životě jsem ztopořený penis spatřila mezi dvěma půlkami rohlíku. Vyštrachala jsem ze šuplíku VHSku s nevinným štítkem „P".  Banální scénář, rádoby vtipný. Naneštěstí mě u toho načapala máma, zrovna když se bloncka chystala zakousnout do živého hot dogu. Moje dětství však bylo spjato spíše s pastelkami. Pravidelně jsem se jimi pokoušela odpanit, kdykoli jsem předstírala nemoc a zůstala tak sama doma. Měla jsem svůj masturbační kufřík s vílou Amálkou, v jehož útrobách se nacházela spousta pastelek a fixek, noha od Bárbíny a taky stuha. Ta ve mne vzbuzovala velmi libé pocity. Marná nebyla ani oldschoolová hlavice od sprchy. Stačilo vychytat správný úhel a sílu přítlaku. Zpočátku to byla alchymie, pak už rutina. Vzájemné ukazování genitálií na základce jsme pojali celkem megalomansky. Utvořili jsme kruh o průměru několika metrů a sborově se obnažili. Moc mě to nebralo, těšila jsem se domů na svůj kufřík. Masturbace zaháněla nudu, byl to adrenalinový hec, koncentrovaná zvědavost a hlavně slast. První orgasmus jsem ale zažila až o spoustu pastelek a penisů později. Podle Freuda se dětská sexualita v období od 5 let zhruba do nástupu puberty nachází v takzvaném latentním stádiu, kdy expanzi libida přebíjejí jiné vzruchy - učíme se číst, psát, plavat, objevujeme svět.... Já jsem objevovala svoje přirození, a to dost zjevně a expresivně. Sport a drogy Chvíle oddychu od masturbačního maratonu mi přinášel sport. Ačkoli být emeritní kapitánkou v házené nebyl zdaleka takový rajc. A navíc já jsem najednou chtěla být dospělá, k čemuž dle mé tehdejší logiky bylo zapotřebí se na vlastní kůži zorientovat v legálních drogách. Kouřit jsem se naučila naprosto systematicky. Koupila jsem si krabičku cigaret Harley Davidson a na posezení ji vykouřila. Sice mi pak bylo hrubě šoufl, ale techniku jsem zvládla brilantně. Dvě Broskvové s hudebním podkresem „Hyper, hyper" od Scooteru ve mně vykouzlily pocit, že mám celou diskotéku v dlani. A mohu ji kdykoli sevřít v pěst. Byla jsem prostě blbá nána. Tenkrát vůbec tanečním parketům kralovaly neskutečný modely. Vesměs hitovky, které každý víkend zpropagovávala roztomile vyjetá Tereza Pergnerová v Esu. Vzpomínám si na setkání s ní při jedné autogramiádě. Zarazilo mě, jak je mrňavá a hubená. Tenkrát jsem ještě vůbec netušila, co je perník zač. To jsem zjistila až o trochu později. Aby byla sbírka kompletní, musel se zákonitě přidružit i sex. Regulérní ztráta panenství na sebe nenechala dlouho čekat. Ve čtrnácti jsem se, jako správná labilní teenagerka, zaobírala myšlenkami na sebevraždu. Stěžejním argumentem proti ale bylo, že nehodlám zemřít jako panna. Odložila jsem ji tedy na neurčito. Trapná ztráta panenství Záhy jsem zjistila, že jsem si onen akt v hlavě maximálně zdémonizovala. Místospřežně prohlašuji, že větší trapárnu jsem nezažila. Bylo mi čerstvých patnáct. Zákony jsou od toho, aby se dodržovaly. On vypadal jako anděl, ale byl to pěknej sráč, což mi imponovalo. Místo určení: polorozbořená lavička u diskotéky. Bolelo to jako svině. Nejen fyzicky. To bylo poprvé, ale rozhodně ne naposledy, kdy mě zástupce mužského plémě přesvědčil, že city a pocity si mám strčit do plastové krabičky na krku nebo rovnou někam jinam. Jasně, jaký si to uděláš, takový to máš. A já to chtěla hustý. Jako med. Jenom ne tak sladký. Navíc se to nepovedlo, takže jsem o panenství přišla na etapy. Ta druhá byla snad ještě horší. Tentokrát jsem se totiž zabouchla. Co se týče místa, bylo to prakticky to samé v bleděmodrém. Jenom ta diskotéka byla o pár levelů luxusnější, stejně jako on. A lavička nebyla rozbitá. Příště: Sexuální praxe Druhý díl Deníku nymfomanky najdete zde.