Děda Komárek by se dnes dožil 96 let: 7 postřehů ze života zbožňovaného Pepíčka Kemra – G.cz
Vyhledávání

Děda Komárek by se dnes dožil 96 let: 7 postřehů ze života zbožňovaného Pepíčka Kemra

Josef Kemr jako mladík Josef Kemr ve stáří Josef Kemr s Rudolfem Hrušínským v Národním divadle v roce 1965 Josef Kemr jako děda Komárek. Jedna z jeho nejznámějších rolí. + DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Charismatický herec Josef Kemr ztvárnil za svůj život stovky rolí, ať už divadelních, rozhlasových či filmových. Jeho osobité herectví bylo svérázné, avšak prosté. Na první pohled se mohl jevit nepřístupný, přísný, v jádru to byl ale šprýmař.

Václav Roman
Václav Roman 20.6.2018, 14:18

Narodil se 20. června 1922 do rodiny ševce a švadleny. Původně měl být pokřtěn po svém dědečkovi z tatínkovy strany jako František, došlo však k rozepři, dědeček ze křtu odjel a chlapec byl nakonec pokřtěn kostelníkem Josefem. Pojďme se podívat na další zajímavosti ze života herce Pepy Kemra, našeho oblíbence z tzv. staré gardy.

1. Úplně první role

Na prknech, co znamenají svět stanul poprvé už v 11 letech. Ztvárnil malou roli v Polské krvi v Divadle na Vinohradech. Přestože vystudoval obchodní školu, nakonec utekl k divadlu a herectví zůstal věrný až do své smrti.

2. Režimem opovrhovaný herec

Josef Kemr nepatřil mezi herce režimem podporované. Komunisté jím opovrhovali, protože byl silně věřící a ani v nejmenším se s tím netajil. Režiséři ho však do svých snímků chtěli, a tak bylo na nich, aby si ho prosadili. To byl případ filmu Na samotě u lesa. Pro režiséra Jiřího Menzela i scenáristy Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka byl Josef Kemr do role dědy Komárka jasnou volbou. Ne tak pro komunisty. Menzel však trval na svém. Tvrdil, že potřebuje, aby postava Komárka sekala trávu kosou, což žádný další herec neumí. Podařilo se a legendární hláška "Chčije a chčije" tak mohla zaznít z úst Josefa Kemra.

3. Odvážný dopis pro ÚV KSČ

Když se Josef Kemr dozvěděl, že mu má být udělen titul "Zasloužilý umělec", poslal na adresu ÚV KSČ velice odvážný dopis, ve kterém stálo: „Nahý jsem přišel na svět a nahý chci z tohoto světa odejít. Nenavykl jsem byzantským způsobům, abych ruku která bije, ještě políbil a poděkoval.“

4. Nezapomenutelné role

Hrál jako chlapec ve veselohrách 30. let minulého století Škola základ života a Cesta do hlubin šťudákovi duše. Nezapomenutelný je s Jaroslavem Marvanem v komediích Dovolená s Andělem a Anděl na horách. V roce 1975 se vrátil do školních lavic coby zmatený posluchač večerní školy Plha ve komedii Marečku, podejte mi pero! Z vážných rolí pak nelze opomenout písaře Ignáce ve Vávrově Kladivu na čarodějnice.

5. Potyčky s režimem

Totalitní režim herce kvůli jeho odmítavému postoji přehlížel a házel mu klacky pod nohy. Když například na pohřbu básníka Jaroslava Seiferta zakončil svůj proslov citátem z Bible: "Je- li s námi Bůh, kdo proti nám?", přišel o roli malíře Nejezchleby ve filmu Smrt krásných srnců. Tu nakonec hrál Lubor Tokoš.

6. Cena Thálie za celoživotní dílo

Zadostiučinění se dočkal až po převratu. V roce 1993 přebral Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohry. Při přebírání ocenění poděkoval svým rodičům, vzhlédl vzhůru a vyzval je, aby se radovali spolu s ním: „… protože to byla práce, zlomit vaši vůli, abyste mě pustili k divadlu.“

7. Poslední role

Pracoval až do posledního dechu. Při natáčení filmu Malostranské humoresky byl Kemr hospitalizován a na natáčení ho museli vozit. Jeho posledním rolí byl Lejb Fajnermann ve filmu Golet v údolí režiséra Zena Dostála. Mistr podlehl 15. ledna 1995 rakovině. Bylo mu 72 let.

A zde si přečtěte o prvorepublikových milovnícich a jejich odhalených tajemstvích.

Podobné články

Doporučujeme

Další články