Záměr knížete Rostislava

Je tomu již dlouhých 1159 let, kdy na Velkou Moravu v roce 863 dorazili v rámci své misie soluňští bratři Cyril (Konstantin) a Metoděj. Většina lidí zná jejich jména, ví, co přibližně na našem území dělali, a že mají díky jejich přičinění 5. července volno. Tady ovšem většinou znalosti o dvou nejvýznamnějších slovanských věrozvěstech končí.

Tito dva učenci a misionáři se nevydali na Velkou Moravu jen z nudy nebo snad z nerozvážnosti. Byli vysláni byzantským císařem Michaelem III. na přímou žádost, kterou podal kníže Rostislav. V očích Rostislava se naše země totiž začaly postupně od pohanského způsobu života přiklánět ke křesťanské víře a zásadám, které s ní souvisely. Navíc se chtěl tímto způsobem částečně vymanit z vlivu Francké říše, proto nechal franské kněze z Moravy vyhnat.

Na území Velké Moravy však tehdy nebyl nikdo erudovaný, kdo by zvládl víru a křesťanské ideály šířit v jazyce, jemuž by místní obyvatelé rozuměli. Z tohoto důvodu požádal Rostislav císaře, aby poslal biskupa a učitele, jenž by toto dokázal. Křesťanství bylo tehdy už samozřejmě na Velké Moravě vyučováno i šířeno, ovšem ne v takové podobě, které by porozuměl prostý lid. Císař Michael III. vyhověl a poslal hned dva učence, jimiž byli právě Cyril s Metodějem.

Rok 863

Cyril s Metodějem poprvé vstoupili na půdu Velké Moravy na jaře roku 863, neví se ovšem, o jaký konkrétní den se jednalo. Proto se také Den věrozvěstů Cyrila a Metoděje slaví na různých místech v rozdílné dny. Slovanské pravoslavné církve například slaví Cyrila a Metoděje 11. května dle pravoslavného kalendáře, což je 24. květen podle občanského kalendáře. V Česku a na Slovensku se slaví svátek Cyrila a Metoděje 5. července, stejně jako v některých zemích římskokatolická církev.

Jedním z nejdůležitějších činů bylo sestavení nového písma pro slovanský jazyk, zvaného hlaholice, které vymyslel právě Cyril, v té době ještě Konstantin. Jedná se o nejstarší slovanské písmo, na němž se vystavěly základy kultury a vzdělanosti Velké Moravy. Zajímavé je, o jak složitý proces se vlastně jedná. Hlaholice byla původně tvořena 41 znaky, z nichž některé grafémy byly odvozeny ze středověkých kurzivních minuskulních znaků řeckého písma. Původ dalších znaků není znám, ale Konstantin při tvorbě písma pravděpodobně čerpal z písmen hebrejského a samaritánského písma, případně z koptské a gruzínské abecedy či latinky.

mohlo by vás zajímat

Sámo sjednotil Slovany a založil první stát u nás: Spojenectví navazoval zásadně skrze nevěstu

Proč Cyril a Metoděj?

Když bylo na světě nové písmo, dali se bratři do překládání liturgických knih potřebných pro konání bohoslužeb do staroslověnštiny. Výhodou byl fakt, že Cyrila i Metoděje předcházela skvělá pověst, a proto se na Velké Moravě těšili obrovské autoritě a uznání. Bohoslužby v jejich podání byly pro prostý lid srozumitelné a křesťanství díky jejich přičinění získalo na území Moravy obrovský rozmach. K práci Cyrila a Metoděje samozřejmě patřilo také školení nových kněží, které by dle instrukcí bratrů věrozvěstů křesťanství pomáhali šířit.

Proč k tomuto nelehkému úkolu byli ale vybráni zrovna Konstantin s Metodějem a o koho se vlastně jedná? Původně byli v českých zemích oba bratři známí pod jmény Crha a Strachota, což bylo zapříčiněno špatným překladem. Například řecké jméno Methodios bylo chybně přisouzeno k latinskému „metus“, což znamená strach – proto byl Metoděj dlouho označován za Strachotu.

Svatý Konstantin byl mladší než Metoděj a patřil ve své době k nejvýznamnějším učencům. Byl totiž nejen erudovaným teologem a vynikajícím řečníkem, ale také polyglotem – skutečně ovládal několik světových jazyků, a to na té nejvyšší úrovni. Narodil se roku 827 v Soluni a v mládí pracoval jako profesor filosofie. Mnichem se paradoxně stal až na konci svého života v Římě, kde vstoupil do kláštera a přijal své řeholní jméno Cyril, které se postupem času stalo známějším než jméno původní. Svatý Metoděj, Cyrilův starší bratr, se narodil roku 813 taktéž v Soluni. V mládí pracoval jako byzantský státní úředník, k činnosti v oblasti teologie se dostal až během pobytu v klášteře, kde oba bratři začali spolupracovat. Společně podnikli mnoho zahraničních cest a misií za účelem šíření křesťanského učení. Po bratrově smrti se ujal vedení velkomoravské misie a zřídil moravsko-panonskou arcidiecézi, ve které se následně stal prvním arcibiskupem. Metoděj zemřel 6. dubna roku 885.

Misie tehdy kromě vzdělanosti a nadprůměrného teologického přehledu vyžadovaly značnou vytrvalost spojenou s dlouhým cestováním. Bratři věrozvěsti si totiž těžko mohli koupit zpáteční mezikontinentální letenku a po Velké Moravě se pohybovat taxíkem. Cesta na Velkou Moravu pochopitelně nebyla procházka růžovým sadem. Cyril s Metodějem se museli bezpečně dopravit z Konstantinopole až do středu Evropy a poté zase zpět. Jejich úkolem bylo projít Byzanc, která byla tehdy ve válce s Bulharskem, a velkou část evropského kontinentu. Cestou se jim většinou dostávalo velkého uznání, jejich pověst významných učenců je předcházela, ovšem natrefili na své cestě i na různá příkoří. Misie na Velkou Moravu, kterou společně podnikli, nebyla jedinou cestou, na níž se museli bratři vydat. Křesťanství šířili také v Chazarské říši (území Krymu) či v Panonii.

GALERIE Cyril a Metoděj

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Přinesli vzdělanost i kulturu

Přestože se oba bratři stále těší poměrně značné popularitě, a to – ruku na srdce – především díky existenci státního svátku, o širších souvislostech jejich poslání na území Velké Moravy toho lidé moc neví. Jejich cesta a svědomitý přístup k císařovým pokynům učinily ze středoevropského slovanského území zase trochu vzdělanější kus Evropy. Postarali se o to, že byla staroslověnština postavena na roveň latině a oficiálně se stala bohoslužebným jazykem. A v neposlední řadě se jednalo i o cestu s morálním a lidským rozměrem. Do moravského pohanského nepořádku totiž Cyril s Metodějem přinesli nejen vzdělanost, křesťanskou víru a písmo, ale také kulturu.