Členové sonderkommand v Osvětimi museli v pecích pálit i své příbuzné. Za statečnou vzpouru zaplatili životem – G.cz
Vyhledávání

Členové sonderkommand v Osvětimi museli v pecích pálit i své příbuzné. Za statečnou vzpouru zaplatili životem

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Sonderkommanda byly zvláštní oddíly ve vyhlazovacích táborech složené výhradně z Židů, kteří byli pod hrozbou zastřelení přinuceni vykonávat tu nejhorší práci – spalování zabitých spoluvězňů a následnou likvidaci těl. Přesně před 75 lety se členové osvětimského sonderkommanda pokusili o vzpouru, za kterou všichni zaplatili životem.

Arian Ebrahimi 7.10.2019, 17:40

Nejhorší práce na nejhorším místě na světě

I když byli po válce členové sonderkommand častokrát označováni za kolaboranty, nebylo tomu tak. Členové těchto oddílů byli vybíráni z fyzicky odolnějších Židů a měli přísně zakázáno se stýkat s ostatními vězni – jelikož jako jediní z tábora věděli o systematickém vyhlazování, žili odděleně ve vlastních budovách. Bylo potřeba, aby svou práci dokázali vykonávat efektivně, a tak měli zvýšené příděly jídla. Nicméně jejich osud patřil k těm nejhorším – aby nedošlo k vyzrazení informací o plynových komorách, měli být členové sonderkommand každé tři měsíce zabíjeni a nahrazeni novým oddílem, jehož první prací bylo obvykle spálení předchůdců. Občas se ale stávalo, že některá sonderkommanda pracovala i přes jeden rok ve stejném složení.

Neexistoval způsob, jak se této odpudivé nucené práci vyhnout – tedy kromě sebevraždy. Častokrát se stávalo, že během práce museli členové oddílu spalovat i své příbuzné – vlivem těchto hrůzných zážitků, izolace od ostatních a neustálého odklízení zabitých tak vězni ze sonderkommand neskutečně psychicky trpěli a časem většina zešílela. Není tedy divu, že došlo k několika povstáním sonderkommand, z nichž to nejslavnější se odehrálo 7. října 1944 v Osvětimi.

Za svou statečnost zaplatili životem

Jednalo se o sonderkommando, které pracovalo v táboře Auschwitz II-Birkenau (Osvětim II), konkrétně v Krematoriu IV – po několik týdnů se dařilo vězňům z místní muniční továrny pašovat malé dávky střelného prachu pro členy sonderkommanda, který měl být použit k zničení spalovací pece a následnému vyvolání povstání. 7. října 1944 ale byli členové oddílu prostřednictvím místního odboje upozorněni, že se jejich plán byl vyzrazen – v ten moment bylo rozhodnuto. S pomocí střelného prachu odpálili vězni jednu z pecí a následně vyzbrojeni dvěma samopaly a noži napadli místní členy SS, z nichž 12 zranili a 3 zabili na místě.

Sonderkommando ale nemělo proti obrovské přesile vůbec žádnou šanci, a i když se někteří pokusili o útěk, nakonec byli všichni vzbouřenci popraveni včetně dalších sonderkommand – celkový počet obětí se ten den vyšplhal na 451. Stejný osud čekal i nebohé dělnice z muniční továrny, které statečně pašovaly střelný prach. Jelikož věděli vše o hrůzných tajemstvím holocaustu, přežilo válku jen naprosté minimum členů sonderkommand.

A tady si přečtěte o nacistickém architektovi Albertu Speerovi.

Podobné články

Doporučujeme

Další články