Jeruzalém, rok 1898, 29. říjen. Poprvé po 670 letech přijíždí navštívit svaté město křesťanský panovník. Vilém II. přijíždí jako přítel, ne křižák. Jako hlava pruské luteránské církve přijel na otevření chrámu Spasitele.
Mahdího povstání
Roku 1881 začíná povstání proti britským okupantům na území Egypta, Súdánu a Palestiny. Vzpouru vedl Muhammad Ahmad, který se prohlásil za Mahdího – tedy jakýsi vyvolený, který v temných dobách přijde pomoci muslimům (spolu s Ježíšem, jenž se vrátí) a podřídí celý svět Alláhovi. Povstání bylo vskutku mohutné a na Brity mělo odstrašující dopad – muslimové běželi s meči vstříc kulometné palbě, padali jako stohy slámy, bez špetky zaváhání. Poprvé zde měli co do činění s doktrínou džihádu.
Nemocný muž na Bosporu
Roku 1898 přijíždí do Istanbulu vzácný host – německý císař Vilém II. Abdul Hamid II. je nynější sultán osmanské říše a ví, že se jeho impérium rozpadá. Císař tedy přijíždí ve správný čas. Mimo jiné mu přiváží novou pušku Mauser (karabinu). Němečtí vojáci také pomáhají modernizovat osmanskou armádu. Císař během slavnostní večeře slibuje sultánovi i 300 milionům muslimů, že bude vždy jejich přítel. Toto spojenectví se ukáže být v budoucnu klíčovým. Císař spolu se sultánem nechává budovat železnici, která spojuje Istanbul, Damašek a Medínu.
Císařův džihád
V srpnu 1914 začíná první světová válka. A bojuje se všude, nejen na území Evropy, ale také v koloniích. Císař má geniální nápad, otevření 3. fronty na Blízkém východě – vyvolat džihád proti britským okupantům. Má na to dokonale připraveného člověka. Je jím Max von Oppenheim, původem židovský intelektuál, který přijal křesťanství, a velice úspěšný archeolog. V prvé řadě však milovník arabského světa. Ten navrhuje císařovi smělý nápad o svaté válce proti britskému impériu. Dostává příkaz sestavit agenturu, kterou by džihád řídil na dálku z Berlína. V listopadu 1914 vyhlašuje osmanský sultán džihád proti Britům. Muslimské povstání dostává globální rozměr – Oppenheim přemlouvá afghánského panovníka i indické muslimy pod Hindúkušem. V roce 1915 pracuje v berlínské agentuře pro džihád více než 60 lidí – muslimských duchovních z různých zemí. Vzniká také výcvikový kemp, kde nechává budoucím bojovníkům vystavět i mešitu.
halbmondlager_mosque_camp_1917.jpg
Výcvikový kemp s mešitou poblíž Berlína (Foto: https://en.wikipedia.org/wiki/Halbmondlager)
Lawrence z Arábie
Britové jsou zaskočeni z počínání muslimů na svém území. Rozhodnou se oplatit stejnou mincí. Oživí dlouholeté spory mezi Araby a Osmany. Arabský král Fajsal chce nezávislost, je pro něj cennější než náboženství. Chce ovládat 2 svatá místa islámu, Mekku a Medínu. Nechá se ovlivnit britským agentem, protějškem Oppenheima (milovník Orientu, archeolog..) Thomasem Edwardem Lawrencem. Ten rozdmýchává džihád Arabů (hlavně z Hidžázu) proti svým souvěrcům (Osmanům) a Němcům. A ti nakonec prohrávají. Strategie obou zemí byly obdivuhodné, ale jedna měla něco, co ta druhá ne. Británie měla podstatně větší finance, které nakonec rozhodly. Další faktor byl, že mnozí Osmané nechtěli bojovat ve svaté válce, kterou organizoval křesťan. Je to poprvé v historii, co byl islám použit jako strategická zbraň. Později totéž zopakovali Američané, když vyzbrojili a zradikalizovali muslimy Afghánistánu, kteří jsou dnes známí jako Tálibán.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Mahdi
https://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_Edward_Lawrence
Svatá válka (2011, dokument)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Max_von_Oppenheim
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
