Egyptské dědictví

Cheopsova pyramida, známá také pod označením Chufuova pyramida nebo Velká pyramida, je největší kamennou stavbou vybudovanou ve starověku a současně jediným zachovaným klasickým divem světa. Nachází se spolu s celým pyramidovým komplexem na pyramidovém poli v Gíze (kde se mimo jiné nachází také Velká sfinga) a byla údajně vystavěna již 3000 let př. n. l. Od pradávna byla opředena tajemstvími, ať už se jednalo o její velikost a polohu, hieroglyfy pokrývající její stěny či o preciznost jejího technického zpracování. Velká pyramida se proto stala také zdrojem pro ezoteriky, hermetiky a další pseudovědce, kteří zasvětili svůj život pátráním po mimozemských civilizacích, stvoření světa a jiných významech v pyramidě ukrytých. Některé z nich mohou působit naprosto nesmyslně a jiné zase komicky, našlo se ale také pár znaků a symbolik (většinou založených na matematických výpočtech), které zaujaly i skutečné vědce.

1. Tajemství polohy Cheopsovy pyramidy

Ačkoli první zmínky o kompasu pochází z 9. století ze starověké Číny a metody potřebné k určování zeměpisné délky a šířky se začaly běžně využívat až v 16. století, Velká pyramida v Gíze nás v tomto směru nechává na pochybách. Cheopsova pyramida je totiž na setinu stupně nasměrována do čtyř světových stran, a navíc leží přesně ve třetině vzdálenosti mezi rovníkem a pólem – tedy na třicátém stupni severní zeměpisné šířky. V kombinaci s dalšími dvěma pyramidami pak tato trojice staveb naprosto kopíruje podobu souhvězdí Orion. Stejně jako u následujících bodů se buďto může jednat o velikou náhodu, anebo Egypťané disponovali neuvěřitelnou geografickou znalostí a přesností.

2. Skrytá matematika v útrobách pyramidy

Cheopsova pyramida je bezpochyby obrovskou monumentální stavbou a až do roku 1876 (s občasnými přestávkami, kdy proběhly pokusy o vyšší stavby) byla nejvyšší stavbou světa. Hmotnost celé stavby je neuvěřitelných 5,97 milionů tun – kromě toho, že se jedná o číslo nepředstavitelně obrovské, nevykazuje na první pohled hodnota žádnou zvláštnost. Pokud se ale podíváme na hmotnost planety Země, zjistíme, že její hmotnost činí 5,972E24 kg nebo jednodušeji 5,97 × 1021 tun. Hmotnost pyramidy je tedy přesnou triliontinou hmotnosti naší planety. Na stavbu pyramidy bylo použito přibližně 2,3 milionu kamenných bloků, z nichž každý vážil v rozmezí od 2,5 do 15 tun.

mohlo by vás zajímat

Zásadní nález, který vyvolal šílenství: Hrobku egyptského krále Tutanchamona objevili vlastně náhodou

3. Ve čtvercové podstavě je ukryta podstata kruhu

V roce 1940 se při přeletu jednoho z pilotů britských vojenských vzdušných sil (který zde pořídil fotografii) nad Gízou zjistilo, že je Velká pyramida tvořena nikoli ze čtyř, ale z osmi stěn. Každá z hlavních čtyř stěn je totiž konkávně (směrem dovnitř) rozpůlena od úpatí k vrcholu rozdílem přibližně jednoho stupně. Rozdíl je ovšem tak malý, že je přípustné jej zanedbat a pracovat s podstavou pyramidy jako se čtvercovou. Tato čtvercová základna má rozměry 230,37 × 230,37 metrů a původní výška pyramidy dosahovala hodnoty 146,59 metrů. Pokud se obvod pyramidy vydělí její dvojnásobnou původní výškou, dostaneme výsledek 3,14, tedy Ludolfovo číslo π (Pí).

4. Cheopsova pyramida a její přesah do kosmu

Jak již bylo zmíněno, původní výška Cheopsovy pyramidy byla 146,59 metru. Postupem času však její výška vlivem vnějších jevů (erozi apod.) klesla na současnou hodnotu 138,8 metru. Ona původní výška odkazuje na další hojně používané číslo v propočtech týkajících se kosmu. Jedná se o astronomickou jednotku AU (tedy střední vzdálenost Země od Slunce), která má téměř stejnou hodnotu jako výška Cheopsovy pyramidy, ovšem v milionech kilometrů.

5. Na stavbě pyramidy nepracovali žádní otroci

Známým mýtem je informace, že se na stavbě pyramidy podílelo až sto tisíc otroků. Odhady přesného počtu se sice stále liší, nejčastěji se pohybují v rozmezí deseti až třiceti tisíc – je však potvrzeno, že nešlo o otroky, ale o rolníky a dělníky, kteří byli za práci placeni a v okolí stavby jim dokonce byly zřízeny příbytky s několikatisícovou kapacitou (pravděpodobně by připomínaly dnešní sídliště). Dle historických podkladů a záznamů měla trvat stavba Velké pyramidy přibližně dvacet let. Vědecké propočty tedy odhadují, že každý den muselo být na své místo uloženo přibližně 800 tun stavebního materiálu – navíc, soudě dle výše zmíněných bodů, s neobyčejnou přesností. S přihlédnutím k rychlosti, kterou stavba pravděpodobně probíhala, se stále nezjistilo, jaká technologie byla k výstavbě pyramidy a k procesu zásobování (tolik kamenných bloků, které se použily na stavbu, totiž na území Egypta nebylo a musely se odněkud dovážet) použita. Nejčastěji se mluví o použití ramp, u kterých se ovšem spekuluje o jejich délce s postupným zvyšováním pyramidy během stavby. Záhadou je také precizní opracování kamene (například velice tvrdé granitové žuly), k němuž mohli dělníci použít jen písek, vodu a měděná dláta.

GALERIE Pyramidy v Gíze

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

K informacím je třeba vždy přistupovat kriticky

Na závěr je nutné podotknout, že je potřeba při vstřebávání těchto informací a záhad používat kritické myšlení a nevidět za vším práci mimozemské civilizace a zásahy Boha. Byli Egypťané opravdu tolik vzdělaní a vyspělí? To zatím zůstává nezodpovězenou otázkou. Skutečností je však fakt, že podobné záhady a matematické vztahy lze najít prakticky kdekoli, pokud se někdo bude opravdu snažit. Jestli je pět zmíněných bodů jen shodou náhod nebo důkazem precizní práce vyspělé civilizace, je na subjektivním úsudku každého člověka zvlášť. Do té doby, než věda tyto záhady vysvětlí (jestli vůbec), můžeme alespoň obdivovat jedinečnost Cheopsovy pyramidy a již odkrytá a vědecky potvrzená tajemství, která skrývala ve svých útrobách.