Osud Charlese Kateka nás může poučit o skutečné realitě špionáže po druhé světové válce a hlavně v období studené války. Komunistický blok byl plný strachu z infiltrace západními agenty, mnoho lidí bylo nezákonně popraveno, a to právě proto, že byli označeni za imperialistické špiony. Skutečnost se však ukázala býti jinou. V následujícím článku se dozvíte, že infiltrovány byly americké služby, naopak Američanům se u nás žádná větší špionáž nepodařila.
V roce 1977 se blížilo 30. výročí komunistického převratu – Vítězného února. Strana se rozhodla oslavit událost také propagandistickým filmem. Nesl název Tichý Američan v Praze. Film byl propadák, ale jeho děj byl inspirován životem Charlese Kateka. Samozřejmě způsobem, jakým jej viděli komunisté.
Charles Katek měl české předky, jak ostatně napovídá jeho příjmení. Jeho otec se jmenoval Karel Kotek, pocházel z Českých Velenic. Charles sám se narodil v Chicagu, jeho rodina měla firmu na stěhování pian. Katek se nakonec rozhodl pro studia, věnoval se českým dějinám, vystudoval na univerzitě v Illinois. Již na univerzitě se rozhoduje pro své budoucí povolání zpravodajce. Po vstupu USA do války vznikla Office of Strategic Services (OSS), tajná služba, která později ponese jméno CIA. Ta Katekovy služby ocenila, znalci evropských reálií se ve válce velice hodili. V roce 1945 se ocitá v Praze, již jako agent je vedoucím vojenské mise USA v Praze. Po příjezdu mu na švýcarské ambasádě dávají klíče s tím, že se o americkou ambasádu starali a s ničím nehýbali. Republika ještě není rudá, ale bezpečnostní orgány jsou v moci komunistů (mají své lidi na vnitru) – brzy po příjezdu je v hledáčku Obranného zpravodajství (OZ), které vede Bedřich Reicin. Je intenzivně sledován – je mu čtena korespondence, odposloucháván telefon a sledovány jeho styky s politiky, čeští zaměstnanci vojenské mise USA jsou vydíráni. Katekův život byl v Praze plný večírků, sídlo mise bylo na Loretánském náměstí. Reicinovi lidé si otevřeně stěžovali, že na těchto bujarých večírcích sbírá Katek a jeho lidé informace. Američané vše vyřešili a z vojenské mise, tedy přesněji z účastníků mise, udělali diplomaty, což se znovu neobešlo bez protestů Reicinova úřadu.
Jeho mise končí v březnu roku 1948, je vypovězen z Československa. Rok předtím si stěžuje, že je nejspíš odposloucháván a sledován. Jeho zpravodajská činnost však nekončí. Přesunuje se do Frankfurtu nad Mohanem, do americké okupační zóny. Zde řídil rozvědnou činnost proti komunistické československé republice. Vysílal za hranice agenty chodce. Touto činností se zabýval do roku 1954, na rozdíl od československé komunistické rozvědky (která byla prodlouženou rukou KGB), jež měla pod kontrolou všechny západní ambasády. Také se jim povedlo proniknout do FBI i CIA (můžeme jmenovat našeho „krtka“ Karla Köchera), měli své lidi v rádiu Svobodná Evropa. Zato USA se žádná infiltrace nepodařila, snad proto, že každý úřad měl vlastní kádrové oddělení, které pomáhalo StB dohlížet na celou společnost. Nikdy u nás nebyl odsouzen žádný reálný agent, jenž by byl odhalen. Charles Katek umírá v roce 1971.
ZDROJE:
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
