Roční příjmy státní kasy z odvedené daně za hazardní hry se v letech 2018 až 2020 pohybovaly v rozmezí od 9 do zhruba 10,5 miliardy korun. Na začátku letošního roku ale Ministerstvo financí přišlo s novou statistikou a z té vyplývá, že instituce v roce 2021 vybrala za hazardní hry částku srovnatelnou s lety před propuknutím celosvětové pandemie. Je to více než 11 miliard korun – což se už začíná blížit pomyslnému „rekordu“ 12,1 miliard z roku 2017.

Proč tomu tak je? Kamenné herny a kasina se opravdu povinným pandemickým uzávěrám nevyhnuly, ovšem totéž nejde říct o těch na internetu.

Online hraní skrývá nová nebezpečí

Online herny a kasina pandemie z provozu nevyřadila. Spousta hráčů se naopak během pandemických let naučila tímto způsobem kompenzovat návštěvu kamenných provozoven. Tuzemští adiktologové ale bijí na poplach. Na internetu sice platí stejně striktní pravidla stanovená národní legislativou proti hazardu, včetně těch souvisejících s rejstříkem vyloučených osob, online hraní však může mít závažnější dopady pro prvotní rozvoj patologické závislosti u nových hráčů. Jejich chování v internetových hernách je totiž v některých ohledech dost jiné než při návštěvě oblíbeného podniku.

Nepřetržitá dostupnost a jednoduché ovládání – to jsou údajně dva z hlavních důvodů, proč může být online hazard více návykový než ten v landbased prostředí. „S ohledem na fakt, že online prostředí je dostupné 24 hodin denně a odkudkoliv, v něm provozované hry mohou mít mnohem horší charakteristiky než ty nabízené v kamenných provozovnách. Příkladem jsou stírací losy, které můžete v online formě jedním kliknutím setřít a frekvence kliknutí může být vysoká. Totéž platí pro sportovní sázky, sázkové příležitosti je v průběhu utkání nabízejí rychle za sebou,“ připomněl pro Lidové noviny adiktolog Viktor Mravčík, že rizikové zdaleka nejsou jen automaty.

Procento, jímž se online provozovny podílejí na celkovém inkasu z daně z hazardních her, se v posledních deseti letech postupně zvyšuje. V roce 2020 dosáhlo rekordních 43 %. V loňském roce to podle předběžných odhadů už mohla být více než polovina. „Herny a kasina byly kvůli pandemii v roce 2020 uzavřeny v úhrnu po dobu 128 dní, loni 150 dní. Obecně lze říci, že co se týče hazardních her pandemie urychlila přesun hráčů do online prostředí a zároveň přiměla daleko více lidí využívat moderní mobilní technologie. Česko není v tomto ohledu výjimkou,“ doplnil pro Lidové noviny ředitel Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH) Jan Řehola.

Pro podnikatele v herním průmyslu jde samozřejmě o logický krok, jak kompenzovat výpadky svých příjmů. Během pandemie zažily na internetu boom různé podnikatelské aktivity – proč by tedy ty herní měly být výjimkou? Vedení nejvýznamnějších provozovatelů však podniká ve spolupráci s odbornou adiktologickou obcí četné kroky, jak v této oblasti zefektivnit prevenci. Příkladem je loňský první ročník Týdne zodpovědného hraní, který se konal pod záštitou IPRH, nebo vývoj nového hlídacího softwaru, na němž se podílejí provozovatelé spolu s Národním ústavem pro duševní zdraví.

nelegalni_online_hazard_-_unsplash_4_1.jpg

(Foto: Unsplash)

Prohibice ničí legální herny

Ač je z adiktologického hlediska online hraní rizikovější a návykovější, jde pořád v drtivé většině případů o legálně provozovaný byznys, s čímž souvisí i povinnosti provozovatelů dodržovat dané zákony a další předpisy na národní úrovni. Česká republika má v této oblasti jedny z nejpřísnějších pravidel v Evropě – to ale nebrání obcím po České republice v přijímání svých vlastních regulačních vyhlášek. Ty chtějí ze svých ulic vymýtit hazard úplně, přičemž se stále častěji ukazuje, že je to spíše dvousečná zbraň. Zavádění modelu tzv. nulové tolerance totiž často vede k tomu, že legální herny zanikají a vznikají ty provozované ilegálně. Zodpovědní provozovatelé tak byznys opouští a jsou nahrazováni prospěcháři, kteří cítí příležitost bezbolestně dosáhnout rychlého zisku. Společenské problémy tak nikam rozhodně nemizí, a naopak bují nelegální podnikání, na což doplácí i veřejné rozpočty.

„V ČR bylo v roce 2020 provozováno 1007 povolených heren a kasin, a dokonce jen 17 webových stránek. S přibývajícími vyhláškami velkých měst, která zavádějí úplnou prohibici heren a kasin na celém svém území, bude jejich počet dále klesat. Pokud se tedy něco nezmění, brzy se dočkáme situace, kdy bude odhalených černých heren a kasin více než těch legálních nejen na internetu, ale i v klasickém kamenném prostředí. S dalším zavíráním legálních heren bude těch nelegálních navíc pravděpodobně dále přibývat,“ předpovídal Jan Řehola loni pro deník Referendum. A vše naznačuje, že se této bilanci už nebezpečně blížíme.

Od přijetí nové legislativy v roce 2017 klesl počet instalovaných automatů z cca 100 tisíc na cca 20 tisíc. Objevují se ale nové trendy – mezi uživateli roste například obliba kvízomatů. Ty bývají umístěny v restauracích a barech na základě předchozí domluvy mezi majitelem provozovny a provozovatelem herního zařízení. Jde přitom o klasické výherní automaty, které čas od času položí hráči vědomostní otázku – což bylo také oblíbenou výmluvou těch, kdo je provozují. Nejvyšší správní soud ale této argumentaci už učinil přítrž.

Loni na podzim informovalo Generální finanční ředitelství o tom, že Specializovaný finanční úřad odhalil 771 provozovatelů bez patřičných povolení, kterým doměřil daň v celkové výši 71 milionů korun. Šlo o herny tuzemských i zahraničních provozovatelů. „Z historie víme, že prohibice nikdy nic dobrého nepřinesla. Patologické hráčství je bezpochyby závažnou diagnózou, kterou by ale měli řešit na slovo povolaní odborníci. Ti by měli ve spolupráci s provozovateli utvářet osvětové a prevenční strategie. A možná to mnohé překvapí, ale je to právě personál provozovatelů, který je proškolen rizikové hráče v krizových momentech od hraní odradit. V každé provozovně je pak samozřejmostí mít kontakty na odborníky, kteří se touto problematikou zabývají,“ připomíná bývalý podnikatel v herním a zábavním průmyslu Pavel Zákravský.