Zajímá vás, odkud před tisíciletími přišli vaši předkové? Chcete vědět, jestli máte sklon k alkoholismu, jaké nemoci vám hrozí a jestli jsou vaše děti vůbec vaše? Patřím mezi ty, kteří se místo sportu, zahrádce či sudoku věnují „rekreační genetice“.
Všechno začíná štětečkem, kterým si vytřete ústa. Pak ho vložíte do zkumavky a odešlete do pražské firmy Genomac. Z buněk, které na štětečku ulpěly, vědci izolují vaši DNA - jedinečný genetický „podpis“, z něhož lze o vašich předcích zjistit víc, než si dovedete představit.
Sestavováním svého rodokmenu se zabývám už asi dvacet let. V matrikách jsem se ale dostal nejdále do 16. století, kde písemné záznamy končí. Analýza genetického profilu mi teď ale umožnila seznámení se s předky z doby kamenné. Mou mužskou linii v Genomacu zrekonstruovali z mužského chromozomu Y, který jsem zdědil po tátovi, ten zase po svém tátovi... a tak to šlo dál, až někam do jeskyně. Ženskou linii logicky přečetli z mých mitochondrií, které dědíme vždy po matce.
Výsledkem obou těchto analýz je osobní genetický profil, podle jehož typických znaků se dají lidé dělit do tzv. haploskupin. Genetici postupem času zmapovali výskyt různých haploskupin v jednotlivých zemích a odvodili z něj, jak se jejich nositelé v minulosti šířili světem. Různé haploskupiny navíc zhruba odpovídají různým etnikům. Takže se z nich pozná, jestli jste původem Slovan, Germán nebo třeba Zulukafr.
„V ženské linii zavedl britský genetik Bryan Sykes pro haploskupiny poetické označení ,klany‘,“ říká šéf Genomacu Marek Minárik. „V Evropě jich popsal celkem sedm (později přibyly ještě dva) a nazval je jmény svých hypotetických zakladatelek. Když kolem roku 8000 před Kristem skočila poslední doba ledová, začalo se devět ženských klanů šířit ze Středomoří po celé Evropě“.
Novokřtěnec? Mongol?
Zvláštní je, že rozmístění genetických profilů se v rámci Evropy liší víc u mužů než u žen. Ženské profily jsou víc promíchané - nezávisejí tedy příliš na konkrétní jazykové či etnické skupině. Mezi mužskými profily jsou naopak větší regionální rozdíly. Jinak řečeno, zatímco muži v Německu jsou víc „Germáni“ a muži v Rusku zase víc „Slované“, jejich ženy jsou univerzálnější.
Nebo ještě jinak: Češky jsou geneticky víc kosmopolitní než Češi. Nejspíš za to může rozdíl v rozmnožovacích strategiích. Zatímco muži podnikali válečná tažení, a snažili se tak své geny co nejvíc rozšířit do ciziny, ženy seděly celá tisíciletí „doma“ a čekaly, který „zajímavý“ cizinec je oplodní.
Podle analýzy DNA pocházejí moji mužští předci z Pyrenejského poloostrova, kde našli útočiště během posledního evropského zalednění (asi před 18 000 lety). A můj genetický profil se dnes nejvíc vyskytuje v románských a germánských oblastech - v Dánsku, severním Německu, Alsasku, severním Španělsku a Asturii. Když jsem se to dozvěděl, zajásal jsem. Puzzle do sebe totiž začínalo zapadat.
genomacotcovska-1.jpg
Genetický popis asi 18 000 let mých mužských předků. To je zhruba 600 generací.
Můj děda Jan (1905) přišel do Prahy z města Senica nad Myjavou nedaleko Bratislavy. Podle rodinné legendy jsme ale původně nebyli Slováci. Jako starý evangelický rod jsme prý pocházeli z Čech, odkud jsme po Bílé hoře utekli před náboženským pronásledováním. A nebo to bylo jinak? V okolí Senice měli silnou tradici tzv. novokřtěnci. Tahle reformní sekta se po roce 1525 šířila z Německa a Švýcarska až na západní Slovensko. Že by můj germánský profil přišel touhle cestou?
Je tu ale problém - podle výsledku analýzy jsem v rámci svého širšího genetického profilu naprostý genetický unikát. V evropské ani světové databázi jsem původně nenašel žádného přímého příbuzného. Když se podívám do zrcadla, spatřím širokou tvář Mongola a můj syn David je snědý jako cikán. Od malička mne to táhne do Asie, a když jsem kdysi přilétal do Ulánbátaru, měl jsem neurčitý pocit, jako bych se vracel domů.
dscn4470_kopie.jpg
David Brezina (2000) a Ivan Brezina (1967) – dva muži, co geneticky pocházejí "odjinud".
Přes slovenskou Senici prý kdysi táhly divoké hordy Mongolů, Avarů a Tatarů, rozsévající své geny. Jsem jejich potomkem? Potvrdit tuto teorii nejde, protože v databázi zatím chybí genetické profily obyvatel střední Asie, se kterými bych se mohl porovnat. Snad až se nechá testovat pár obyvatel jurt...
Nicméně nedávno jsem v databázi Genomacu objevil člověka, s nímž jsem kdysi prokazatelně měl společného předka v otcovské linii. Že se nejmenuje Brezina nehraje roli – povinná příjmení zavedla v Čechách teprve Marie Terezie (1717 – 1770). S „prabratrancem“ mě tedy mohl spojovat buď německý novokřtěnec, nebo syn slovenské matky a mongolského nájezdníka. Definitivně jsme se to ale dozvěděli až když jsme si nechalo udělat přesnější test, který odpověděl na otázku, kdy se naše linie rozešly. Šedesát generací zpátky (tedy zhruba do roku 1000) to umějí v Genomacu zjistit celkem přesně.
Ukázalo se, že náš společný předek žil někdy kolem roku 1600. Pan XY má přitom zpracovaný rodokmen, podle kterého jeho rod pochází z jednoho statku od Humpolce na Vysočině. Kdysi tam žil starý evangelický rod, ze kterého se po Bílé hoře (1620) a následné rekatolizaci část mužských potomků vytratila. Někteří zřejmě odešli na nedaleké Slovensko (tehdejší Uhry), kde panovala větší náboženská svoboda. Vypadá to tedy, že pozdější Brezinové pocházeli právě od Humpolce.
snimek_obrazovky_2015-08-11_v_17.07.47.png
Senica nad Myjavou, odkud přišlo před sto lety do Prahy s mým dědou jméno "Brezina".
Čech je i ten, kdo neskáče
Po ženské linii pocházím z podhůří Krkonoš, odkud přišla do Prahy moje máma. Zdědil jsem po ní příslušnost ke klanu „Jasmína“, který v české populaci tvoří jen asi 10 %. I tady jsem tedy celkem originál.
Mámina genetická „prabába“ pochází z východního Turecka. Asi před 10 000 lety se odtud její dcery přesunuly do Středomoří, odkud se asi před 5000 lety můj ženský klan dostal do střední Evropy. Nejvíc příbuzných po mámě mám dnes na Blízkém východě, kde ke klanu Jasmína patří až 30 % populace.
genomacmaterska-2.jpg
Geneticky se moje máma zrodila někde na hranicích dnešního Turecka a Íránu (respektive její předci v ženské linii).
Před pár lety mi do schránky na Hotmailu začala chodit cizí pošta. Tenhle požehnaný omyl mne seznámil s mužem se stejným jménem a příjmením, který žije v Bratislavě. Když jsem se se svým „dvojníkem“ sešel v hospodě, udělalo to „cvak“! Slovenský Ivan Brezina vypadá jako můj bratr, má stejné zájmy, v životě se zabýváme podobnými věcmi... Může za to „stejná krev“?
V Genomacu jsem bratislavskému Ivanu Brezinovi nechal vypracovat genetický profil a porovnal ho se svým. Výsledek vyloučil, že bychom měli společné předky. Zklamání? Vůbec ne. Jen jsem se prostě znovu přesvědčil, že si můžu skvěle rozumět s lidmi bez ohledu na barvu kůže, vyznání, třídní postavení, genetický původ...
Češi odsunuli sami sebe
Co udělají genetické testy s našimi předsudky? Z databáze Genomacu plyne, že Češi nejsou „čistá rasa“, ale pestrá skládačka. „Ve škole nás učili, že jsme coby Slované podobní Polákům a Rusům víc než třeba Němcům. Jenže to není pravda - geneticky stojí Češi někde mezi Východoevropany a Západoevropany. Slované jsme méně než z půlky. Z hlediska DNA to ale není důležité. Váš genetický profil může být zcela jiný než u většiny české populace, a stejně se budete cítit jako Čech,“ říká doktor Minárik.
Například to, že se považujeme za „holubičí povahu“, je jen kulturní konstrukt - produkt národoveckého třeštění 19. století. Náš genetický profil vznikl o desetitisíce let dřív než stupidní pokřik „Kdo neskáče, není Čech“.
Analýza DNA nám neodpoví na otázku, kdo jsme. Může ale změnit náš pohled na historii. „Když jsme po válce odsunuli Němce, mysleli jsme, že se zbavujeme Germánů,“ říká doktor Minárik, „V českém pohraničí se ale obě národnostní skupiny promíchaly natolik, že ,němečtí‘ vysídlenci byli geneticky skoro stejní s těmi, kteří je po květnu 1945 nakládali do vagonů. ,Češi‘ tak sice mluvili jiným jazykem než sudetští ,Němci‘, ale de facto odsunuli sami sebe.“
Podobně bizarním příkladem je slavný americký biolog James Watson, který v roce 1953 spoluobjevil DNA a dostal za to Nobelovu cenu. Na podzim 2007 prohlásil, že podle výsledků IQ testů jsou američtí černoši méně inteligentní než běloši. Jen o pár dnů později zveřejnil list Sunday Times Watsonův genetický profil, podle něhož je z 16 % afrického původu. Trapné, ale pravdivé...
(pokračování příště)
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
