Smyslem lidského bytí je žít takovým způsobem, aby se na nás po smrti vzpomínalo dobře. Český podvodník a defraudant Josef Ort to však měl naopak. Zatímco během svého života štědře sponzoroval vlastenecké spolky a podniky, tak po jeho smrti se ukázalo, že zdatně vytuneloval Svatováclavskou záložnu, která nakonec zkrachovala.
Muž, který se nedožil nenávisti veřejnosti
Životní příběh Josefa Orta, českého finančního čaroděje, je záhadou, která kombinuje bohatství, štědrost a temné finanční podvody. Narodil se 13. března 1856 v Budyni nad Ohří do nemajetné rodiny. Po absolvování obchodní akademie v roce 1875 nastoupil do Svatováclavské záložny, kde nakonec pracoval do konce života. Postupoval posty, až se u příležitosti 25. výročí v zaměstnání stal vrchním účetním této instituce.
Mezitím se stihl oženit s českou herečkou Leopoldinou de Pauli, která ve své době patřila k nejlepším komediálním umělkyním své doby. Známá byla především díky svému výraznému hlasu.
V roce 1987 se mu podařilo ve vídeňské komunální loterii vyhrát neuvěřitelných 170 tisíc zlatých, což byla hlavní výhra, a na tu dobu neuvěřitelná suma. Ort se rozhodl, že za výhru pořídí několik domů v Praze. Nemalé množství peněz poté rozdal na všemožné politické a kulturní projekty, aby si udělal dobré jméno ve městě. Zvláštní na jeho výhře bylo, že se k výhře přihlásil jakýsi obuvník František Klabík, který tvrdil, že mu výherní lístek byl odcizen ze Svatováclavské záložny, kam si ho uschoval do zástavy. Jeho stížnosti však nebyly vyslyšeny.
Měl vynikající pověst a podporoval mladočeskou stranu. Národním listům anonymně daroval tisíc zlatých na pomník mistra Jana Husa. O jeho štědrosti se psalo v oslavných nekrolozích, a zdálo se, že se těší respektu ve společnosti. Na veřejnosti byl známý jako štědrý a skromný mecenáš, který sponzoroval vlastenecké spolky a navíc působil jako pokladník Národopisné výstavy 1895, kde nesl veškerá podnikatelská rizika s výstavou spojená. Jenže později se ukázalo, že to bylo jinak. Výstavnímu výboru totiž způsobil škodu z nedbalosti. Důležité úkoly totiž svěřil svému podřízenému, který část peněz zpronevěřil. To se však podařilo před veřejností utajit.
První Ortova krize přišla před Vánoci roku 1901, když vážně onemocněl. Z nemoci se však vyléčil, ale né na dlouho. Když totiž 22. března 1902 nastoupil do vlaku s tím, že pojede do Dobřichovic strávit víkend ve své vile, udělalo se mu ve Vinohradském tunelu náhle nevolno. Jeho spolujezdkyně, paní Víšková, ho položila na sedadlo a následně zavolala o pomoc. Když vlak zastavil na vinohradském nádraží, byl vynesen ven z vlaku do čekárny, kde však nejevil žádné známky života. Lékař následně konstatoval smrt, pravděpodobně následkem mrtvice. Josef Ort zemřel ve věku pouhých 46 let.
Po jeho smrti vyjádřila řada veřejných osobností a politiků vdově upřímnou soustrast, přičemž mu následně sochař Antonín Popp sňal posmrtnou masku. O tři dny později se konal pohřeb, kterého se zúčastnily pražské elity, včetně starosty, poslanců, rektorů nebo členů Národního divadla a Hlaholu.
Ještě po pohřbu byl Josef Ort váženým občanem Prahy, jenže pak došlo na revizi ve Svatováclavské záložně, se kterou mimochodem několik vyšších úředníků, a to včetně starosty a ředitele instituce, nesouhlasilo. Po provedení kontroly Ortovy práce bylo odhaleno poměrně velké množství účetních podvodů, které se pachatel nesnažil ani nijak výrazně zakrýt. Prostě někde smazal nulu a jinde ji zase dopsal. V záložně makal přes 30 let a všichni jeho práci věřili, proto ho nikdo nekontroloval.
Nakonec se ukázalo, že Ort zpronevěřil v zastavárně záložny neuvěřitelných 885 tisíc korun. Což musela uhradit jeho žena Leopoldina. Ta podle svých slov o podvodech nevěděla, nicméně ochotně úřadu odevzdala nejprve dědictví ve výši zhruba 400 tisíc korun a následně i majetek, který vlastnil Ort v Praze. Zůstala jí jen vila v Dobřichovicích a menší finanční obnos. I tak se stala obětí českých médií, přičemž o ní pravidelně psalo nejvíce Právo lidu.
Smrtí Ortových to neskončilo, protože došlo na velký soudní proces proti šesti úředníkům Svatováclavské záložny. Ukázalo se, že hlavním pachatelem byl Ort.
Veřejnost poměrně rychle změnila názor na uznávaného a štědrého občana města, a přitom šlo jen o prostého podvodníka, který rozdával peníze důvěřivým věřitelům záložny.
Zdroje:
Podobné články
Doporučujeme
