Češky - krásné ženy s velkými mindráky

Říká se, že nejkrásnější ženy se rodí v Česku. Souhlas. Škoda, že na ně není moc vidět.

České ženy totiž sedávají v koutě, protože jim to kdysi dávno poradil nějakej kretén a ono se to chytlo.

České ženy jsou krásné a zakomplexované, takže se někde stala chyba.

Možná už v dětství. Nevím, jaké trendy ve výchově frčí teď. Já vyrůstala v generaci, kdy se všichni museli držet stáda, jinost se trestala a zvlášť u holčiček se pěstovala zcela zásadní vlastnost - skromnost za každou cenu. Bodejť ne, vychovávala nás generace, která byla za komunismu zvyklá fungovat v uťápnutém režimu.

“Jak mám umět přijímat kompliment od chlapa, když mi v životě nikdo neřekl, že jsem krásná, abych náhodou nezpychla? Jak mám věřit tomu, co vím a umím, když nám ve škole místo slov uznání vštipovali, abychom hlavně neusnuli na vavřínech?” zeptala se mě nedávno kamarádka. Nevím, každopádně mou kamarádku už její muž komplimenty nezahrnuje. Přestalo ho bavit přesvědčovat ji, že to myslí vážně. Tenhle muž je ale světlou výjimkou. Většina českých vztahů totiž nefunguje na partnerské bázi, ale spíš jako podivná přetahovaná. Úkolem téhle hry je pokořit toho druhého. Být nad ním a udržovat ho v neustálé tenzi. Zatímco my ženy víme, že pokud muže nechválíme, bude ho chválit jiná, čeští muži s komplimenty šetří. “Udržujou nás v napětí, nechtějí, abysme měly pocit dokonalé partnerky. Nechtějí, abysme měly pocit, že je máme jisté. Tohle ale nemá s partnerstvím nic společného. Tohle je soupeření, ” myslí si jiná moje kamarádka.

Jo, na hlavu si ale kálíme hlavně my samy. Já a moje nejbližší máme všechny takový ten shazovací ironický debilní humor… ne moment, my Češi máme shazovací ironický debilní humor, kterej nám pomáhá zakrývat nejistotu a překonávat situace, se kterými si nevíme rady. A je fuk, jestli shazujeme sebe nebo někoho jiného. Taková naše duševní berlička. Problém nastává, když bez takové berličky neumíme samy(i) stát.

Tak schválně, pánové. Jděte za nějakou svou kamarádkou, přítelkyní, whatever, a řekněte jí, jak jí to dneska neuvěřitelně sluší. Málokterá poděkuje. Jedna se zeptá, jestli něco nepotřebujete, druhá řekne, že vypadá dneska právě úplně strašně, třetí rovnou poznamená něco o tom, že za víkend nabrala asi třicet kilo. Chyba, které by se Italka, Francouzka ani Američanka nedopustila.

Stejně, jako by žádná z nich nepronesla námi Češkami tolik oblíbenou větu: “Chlapům jde jen o jedno.” Jasný důkaz nizoučkého sebevědomí, důkaz, že samy sebe vnímáme jenom jako kus baby. “České ženy přeceňují vzhled a šukání. Chlapi tě fakt nechtějí jen šukat, vždyť sex je něco tak snadno dostupného… Ale pokud si to žena myslí nebo dokonce říká, pak dává jasný signál, že je s tím v pohodě. No a pak ji chlapi budou chtít opravdu jen ojet,” vysvětluje kolega Ivan.

Ale nemusíme zacházet tak daleko. Zeptejte se kolegyně, jak se má. Nebo kolegy, tohle je u oboou pohlaví stejné. V Česku se nenosí “mít se skvěle”, takže se v lepším případě dočkáte neurčité odpovědi, v tom horším vám vyjmenují všechny věci, které teď v jejich životě stojí za prd. Vaši kolegové převzali kolektivní povědomí o české mentalitě (nepřejeme si, závidíme si a za úspěch shoříme v pekle) a šíří ho dál. V Česku je přece tak nějak kolegiální mít podobné problémy jako mají všichni ostatní, v Česku vás vaše problémy udržují v teple stáda.

V teple se chceme udržovat i my ženy. Proto nikdy nepřiznáme, že jsme v pohodě s tím, jak vypadáme i s tím, co máme v hlavě. Být hezká a chytrá se přece vylučuje, nikdo by nám to nevěřil a byly bysme za krávy. Proto raději nikdy nebudeme moc vyčuhovat, proto se budeme držet zpátky, proto budeme shazovat komplimenty a stěžovat si na špatnou pleť a celulitidu, až samy uvěříme, že špatnou pleť a celulitidu máme. Takhle se to u nás přece dělá.

A TADY máte 10 různých pohledů na ženskou krásu.


Komentáře

Doporučeno pro vás