Známe ho jako hlavního tahouna Divadla Járy Cimrmana a asi nejlepšího kamaráda Zdeňka Svěráka. Ladislav Smoljak se narodil 9. prosince 1931 a už od střední toužil po režírování. Osud mu však připravil několik překážek, než se k němu konečně dostal.
Einstein z Prahy
Díky němu máme jeden z určujících pilířů našeho národního humoru – dílo fiktivního hrdiny Járy Cimrmana. To Ladislav Smoljak spolu se svým kamarádem Zdeňkem Svěrákem „největšího Čecha“ Cimrmana vymysleli, stvořili a nechali žít v žižkovském divadle skrze divadelní hry. Smoljak a Svěrák vůbec tvořili pěknou, vysoce funkční tvůrčí dvojici. Zatímco Zdeněk se cítil lépe před kamerou, Láďa chtěl vždy režírovat.
I proto se hned po maturitě hlásil na obor režie na DAMU, tam ho ale nevzali. Místo toho ho ovšem přijali na „peďák“ , obor matematika-fyzika. I proto, a zřejmě i pro svůj typický vzhled, později získal přezdívku „český Albert Einstein“. Po absolvování vysoké školy se Smoljak skutečně věnoval tomu, co vystudoval. Za katedrou v různých vzdělávacích institucích strávil několik let. Kromě toho ale také psal do kulturních rubrik několika magazínů. Pak přišel rok 1966 a založení již zmiňovaného Divadla Járy Cimrmana.
Smoljak ve filmu
Za minulého režimu to Smoljak-filmař jako řada dalších umělců neměl úplně jednoduché. Politickou scénu se zájmem sledoval a často se k ní také vyjadřoval. Satiře se sice záměrně vyhýbal, ale jisté paralely diváci v jeho hrách rozhodně vysledovat mohli. To pochopitelně neušlo pozornosti a divadlo se muselo často stěhovat. O boji se zlovolnými komunistickými cenzory ostatně vypráví cimrmanovský snímek Nejistá sezóna.
Pro své politické názory minulý režim Smoljaka nenechal plnohodnotně režírovat. A tak se na řadě dnes už klasických českých komedií, ke kterým se Svěrákem většinou společně napsali také scénář, podílel především z pozice „asistent režiséra“. O jaké filmy jde, to se dozvíte v galerii tady:
Smoljak nepřestal politiku komentovat ani po revoluci v listopadu 89, v níž se jako občan aktivně angažoval (a přesto se objevil v pověstných Cibulkových seznamech spolupracovníků StB, ačkoliv pozdější průzkum ukázal, že Smoljakovo jméno v nich bylo zaneseno zcela chybně). V roce 1997 se připojil k výzvě divadelníků na podporu tehdejší vlády před chystaným hlasováním o vyslovení důvěry a rok nato podepsal otevřený dopis umělců tehdy ještě předsedovi vlády Miloši Zemanovi. V něm umělci protestovali proti odvolání ředitelky pražské vinohradské nemocnice Zuzany Roithové. V roce 2000 v průběhu televizní krize zase podpořil stávkující zaměstnance.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
